Stájník

Očaroval mě hned na poprvé.
Milovali jsme se ve stáji uprostřed prachu a pachu sena a koní. Bylo to žhavé a vášnivé spojení, po kterém se nám těla třpytila potem. Slastně ukojení spočívali jsme těsně u sebe s navzájem propletenými údy. Do vlasů se mi zamotala sláma. Škádlivě vytahoval jednotlivá stébla, zatímco já si vychutnávala spleť paprsků, které dovnitř prosvítali puklinami ve stěnách a na jeho široké zarostlé hrudi vykreslovaly vzorce ze světla a stínu.
Tohle nám oběma bylo souzeno, i když chvíli, kdy se to stane, vybral zcela sám. Zrovna jsem se vrátila do stáje po každodenní projížďce na jednom z otcových drahocenných plnokrevníků. Při pohledu na hlavního stájníka, který se opíral o roh budovy, se mi splašilo srdce. Nikde nikdo jiný nebyl.
Shlédla jsem na něho se zpupnou shovívavostí, kterou jsem zdědila po mnoha generacích
svých aristokratických předků. Nijak zvlášť nespěchal, zamířil ke mně a s drzým úsměvem vztáhl paže a uchopil mě kolem pasu, aby mi pomohl z dámského sedla. Zatoužila jsem otřást jeho samolibostí a dřív, než jsem se podrážkami jezdeckých bot dotkla země, jsem naschvál tělem sklouzla po celé délce jeho těla. Samozřejmě jsem si všimla, jak mu potemněly oči, ale moje vítězosláva neměla dlouhého trvání.
Navzdory všemu, co mu kázala úcta a konvence, mě nepřestával k sobě tisknout. Vzhlédla jsem k němu s nezastřenou touhou, kterou ještě umocnilo vědomí, že za služby mladého muže platí můj vlastní otec a že společensky stojí hluboko pode mnou. Sebemenší pokus o důvěrné sblížení mezi stájníkem a mnou byl zakázaný. Ale i opojně svůdný.
Byl divoký a nespoutaný a povahou připomínal bouřlivé moře. Mě vychovali v prostředí plném kultivované elegance. Často jsem ho zaslechla používat vulgarismy, jejichž význam jsem mohla nejvýš tušit. A pokud drbny nelhaly, láhev whisky mu jen málokdy vydržela do rána. Mně občas dovolili před večeří sklenku sherry, ale to bývalo pouze při slavnostních příležitostech. Když mě však sevřel v pase a přivinul k sobě, na ničem z toho všeho náhle nezáleželo.
Sklonil hlavu a políbil mě, jako by to bylo jeho svaté právo a ne těžký přečin, za který by byl v případě odhalení potrestán. Když se mi otevřenými ústy přitiskl ke rtům, přes hebké čelo mi sklouzla kadeř jeho dlouhých neposlušných vlasů.
Jistě, dalo by se tvrdit , že pouze zareagoval na touhu, kterou mi vyčetl z očí, ale jeho nestydatá opovážlivost mě přesto šokovala. Oběma rukama jsem se snažila odtáhnout od krátkého koženého kabátu, na který mě tiskl, ale sváděla jsem předem ztracenou
bitvu – nejen s těmi silnými mužskými svaly, ale i sama se sebou a vášnivým vřením vlastní krve. A uznávám, že jsem se ani příliš nesnažila uniknout jeho objetí a útočícímu jazyku, jímž mi pronikal mezi rty a pustošil vnitřek úst.
A v tom okamžiku jsem se mu zcela poddala.
Bez dechu a zesláblá jsem se od něho nechala klopýtavě odtáhnout do temných prašných stínů otcovy stáje. Vždyť takhle jsem to nechtěla, ne? Nebyl to snad výsledek všech těch vzájemných žhavých pohledů, jež jsme si vyměňovali po celé týdny? Copak jsem ho náhodnými doteky a provokativními pózami přímo nevybízela, aby udělal přesně tohle? V následujících okamžicích jsem měla poznat tajemství. Copak jsem neprahla zvědavostí dozvědět se, o čem si kradmo šuškali naše služebné?
Ale i kdybych si to nyní rozmyslela, už by mi nedovolil couvnout. Přitiskl mě na prkna jednoho z koňských stání. Stáli jsme po kolena v sladce vonícím čerstvém seně. Pod střechou bylo teplo. A šero. Prachoví motýlci tančili ve vzduchu stejně zběsile, jako ve mně vířily vzrušené smysly a myšlenky. Se rty stále přilepenými k mým prohnul tělo do oblouku, abych ucítila důkaz jeho touhy v upnutých jezdeckých kalhotách. To statné mrštné tělo, jež jsem dlouho obdivovala skrytá za závěsy na oknech své ložnice, mě teď drtilo s děsivou důvěrností. Stehna se mi třásla, ale rozevřela jsem je poslušně a bez námitek, sotva mezi ně vklínil koleno a kyčlemi zhoupl nahoru a v před.
Prsty mi zručně prohrábl tkanice zavázaného krajkového límce a jediným jemným škubnutím je uvolnil. Rozhrnul jemné hedvábí a pak už bleskově rozepínal perlové knoflíčky mé halenky. Z ručně obšitých dírek klouzaly hladce.
A pak mi rukama zajel pod ňadra a já leknutím hlasitě lapala po dechu. Na můj batistový spodní živůtek už neměl dost trpělivosti;shrnul mi ho dolů až k pasu, a v zápětí se z něj prsa vykulila rovnou do jeho dlaní.
Ty známé a nečekané pocity, které mnou projížděly, mě překonaly takže jsem zavřela mimoděk oči. Zvrátila jsem hlavu, zátylkem se opřela o prkna a poddajně mu vycházela vstříc, když se na moji rozechvělou nahou kůži vrhl žhavými a dravými polibky. Ani ve snu jsem netušila, že mužské rty a zuby a jazyk dokážou způsobit tak nepopsatelnou slast. Nepochybovala jsem, že to je hřích. Vždyť knihy s modlitbami se o podobných pocitech, jež mě spalovaly, vyjadřovaly jako o hříšné touze, o něčem zlotřile ďábelském. Ale byla to ryzí slast! Bradavky mi ztvrdly a nalévaly se pod vlhkými rychlými kmity jeho jazyka. Prohnula jsem se v zádech jako luk a vrazila mu je do úst ještě hlouběji. Ani jsem si neuvědomila, že jsem hlasitě zasténala jeho jméno.
„Ššššš, ššššš, má lásko,“ šeptl . „Opatrní musíme být.“
Jeho ruce však na konvence kašlaly, neřídily se žádnými pravidly. Zajeli mi pod okraj jezdecké sukně rudého sametu, na okamžik zabloudily ve vrstvách krajkových spodniček a pak už se pod mým oblečením brodily látkami tak dlouho, až objevily nahou kůži. Do uší mi vnikala horce šeptaná milostná slůvka, a on mě zatím laskal na intimních místech s něhou, která byla v příkrém rozporu s jeho vzrůstajícím chtíčem.
A pak si rozevřel kalhoty a já ho spatřila. Vyděsila mě míra jeho vzrušení. Neušlo mu, že se bojím, a chlácholil mě s uklidňující láskyplností. Vstoupil do mě horkým,hebkým a tvrdým mužstvím, jež mě zaplnilo a zahltilo. V šeru stáje se tiše rozléhaly naše sten. Stravující rozkoš propojených těl jako by mě odpoutala od všeho pozemského. Nehty jsem mu rvala kůži mezi vlasy. Dravě mě líbal na prsou a s každým dalším přírazem se do mě nořil hlouběji. A ještě hlouběji. Až konečně -