Padám
Hluboko padám a přece nespadnu, táži se znova - nevíš, kam dopadnu?
» autorka: Thalia |
Skáču po hlavě do neznáma
asi doufám, že na nohy dopadnu
nebo mě čeká jen hluboká jáma
teď už stěží strmý pád ovládnu.
Na tisíc kroků od pevné země
a přece jsem klidná a nebojím se
je to naděje kdesi hluboko ve mně
sklání se nade mnou, šeptá mi němě.
Neobejdu se však beze strachu
krok do prázdna odvahu mi vzal
podobám se snad letícímu prachu
a usedám na štíty šedavých skal.
Není tu nikdo, kdo by mě zachytil
padám do hlubin zapomnění
měsíční svit se naposled zatřpytil
padám do hlubin, kde život není.
asi doufám, že na nohy dopadnu
nebo mě čeká jen hluboká jáma
teď už stěží strmý pád ovládnu.
Na tisíc kroků od pevné země
a přece jsem klidná a nebojím se
je to naděje kdesi hluboko ve mně
sklání se nade mnou, šeptá mi němě.
Neobejdu se však beze strachu
krok do prázdna odvahu mi vzal
podobám se snad letícímu prachu
a usedám na štíty šedavých skal.
Není tu nikdo, kdo by mě zachytil
padám do hlubin zapomnění
měsíční svit se naposled zatřpytil
padám do hlubin, kde život není.
Tipů: 24
» 07.03.12
» komentářů: 6
» čteno: 751(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 07.03.2012 - 19:16
Paulmatthiole
Do neznáma jsme vykročili všichni ve stejný okamžik... do neznáma nás vedou další sekundy života... a ačkoliv se neznáma obáváme více, než čehokoliv jiného, přece jsme odhodláni to neznámo žít, ST :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zelené pastviny | Následující: Sbohem