Jinotaje
Paříž, umění, vzpomínky, smutek...
» autor: protivyl |
Udělali jsme si tu renesanci
v posteli na zaschlým ze mě
Dík bejby, žes mi dala poznat
taky baroko, protože v šerosvitu
prej brečim světlo.
Stereo Líza už necvičí s Vinčim
potutelný úsměvy
/a dolby prej jen v Louvru/
Noční hlídka kalí zas
a všude svinčík
To se to teplem tetelilo v potu
Jsem dost pod, třímám foto
a víš co?
Beze studu - ono to studí
- asi osud
Chci odsud
Jenže nesněží - netaje
a dotyk škrábe jak dámu
pracky hranostaje
i tys byla vždycky jiná,
když si líně tála v mých
prstech
v posteli na zaschlým ze mě
Dík bejby, žes mi dala poznat
taky baroko, protože v šerosvitu
prej brečim světlo.
Stereo Líza už necvičí s Vinčim
potutelný úsměvy
/a dolby prej jen v Louvru/
Noční hlídka kalí zas
a všude svinčík
To se to teplem tetelilo v potu
Jsem dost pod, třímám foto
a víš co?
Beze studu - ono to studí
- asi osud
Chci odsud
Jenže nesněží - netaje
a dotyk škrábe jak dámu
pracky hranostaje
i tys byla vždycky jiná,
když si líně tála v mých
prstech
Tipů: 16
» 05.03.12
» komentářů: 6
» čteno: 701(22)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: O lásce z Delvity | Následující: Zlá hodina