Lovec

Vyběhla mladá liška z lesa,
čumáčkem ve vzduchu zavětřila,
zrzavý kožich se zaleskl,
černá očka zazářila.

Jenom kousíček popoběhla,
pak se tlapky zastavily,
ta šelmička nic netušila,
ty stál jsi opodál v tu chvíli.

Pozvedls pušku bez váhání,
jistě jsi zaměřil svůj cíl,
neměl jsi žádný důvod ji zabít
a přece jsi vystřelil.

Přišel jsi k ležící kořisti,
jejíž kožíšek krev zohyzdila,
díval ses jí do očí dokud
v nich jiskra života nezhasila.

Jen jeden tvor zabíjí, ač nemá hlad,
vraždí zcela bez důvodu
a žádné zvíře není v bezpečí,
před tím tvorem lidského rodu.