KOSTELNÍK A JEHO ZVONY» autor: Tomáš Přidal |
Umírající zvony
ztěžka odbíjí,
na kostelní římse
je oplakává
ptačí sebranka,
která má v křídlech
neposlušný vítr perutí.
Kostelník se strhanou tváří
sleduje poslední vyzvánění,
ty zvony měl rád, byly jeho životem.
Zvony se náhle zastaví,
kostelník padne k zemi,
snaží se vstát, ale
tělo jej nějak neposlouchá...
Slyší vlastní
tlukot srdce,
také umírá...
a tak v jednom dni odešel
starý kostelník za svými zvony...
...daleko do chrámu Páně,
kde se s nimi opět potká.
Tam jistě najde smysl nového života.
ztěžka odbíjí,
na kostelní římse
je oplakává
ptačí sebranka,
která má v křídlech
neposlušný vítr perutí.
Kostelník se strhanou tváří
sleduje poslední vyzvánění,
ty zvony měl rád, byly jeho životem.
Zvony se náhle zastaví,
kostelník padne k zemi,
snaží se vstát, ale
tělo jej nějak neposlouchá...
Slyší vlastní
tlukot srdce,
také umírá...
a tak v jednom dni odešel
starý kostelník za svými zvony...
...daleko do chrámu Páně,
kde se s nimi opět potká.
Tam jistě najde smysl nového života.
Tipů: 16
» 02.03.12
» komentářů: 9
» čteno: 716(18)
» posláno: 0
» nahlásit
» 02.03.2012 - 20:52
Paulmatthiole
Kostelník je se svými zvony spjat. ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: V PODOBĚ STROMU | Následující: VÝLET PANA ARCHEOLOGA DO VĚKU PŘED DVACETI TISÍCI LETY