UD

V komnatách strachu
vězníš svoji odvahu,
zkřížíš meč proti Děsu,
a podíváš se mu do děr,
které má místo očí.

Z hladu Tvoje
odvaha zeslábla,
nikomu ovšem nedovolíš,
aby si Tě podmanil,
jako otroka, který již
nechápe smysl života.

Děsův smích se rozléhá tak,
že bys přísahal, že Ti stojí
u ucha, poslouchá
Tvé srdce - a zlomí poslední
kousek cti, která patří
jenom Tobě samému.

Když Bohové zahubili Zemi,
Ty jsi přežil jejich hněv,
Tvoje jméno zašlapali,
ale poctivost v Tobě přetrvala.

Teď musíš čelit
ranám božích kladiv,
osvobodit svoji odvahu,
kterou jsi načas sklidil z cesty...

...aby jsi měl čistý stůl,
když Děs s Tebou chtěl hrát
šachovou partii, kde koně,
pěšáci i král s královnou
jsou skutečnými bytostmi.

Ten boj je takřka
Všechno proti Všemu,
když prohraješ,
Děs podlomí Tvé zdraví
a znetvoří schránku, která je Tvým tělem.

Ducha uvězní ve Strašnici,
kde poražení straší sami sebe,
a pokud nezešílí hned,
za několik věčností určitě.

Když zvítězíš,
odstavíš tak Děs
z cesty, odvaha
naplní duši
příjemným teplem
a již nikdy
Děs nikoho nebude
moci přepadnout…

Bohové změní názor,
přehodnotí priority,
a sloučí Tvé činy
do prvku Udatnosti.


Ud –vyznačuje se rychlou reakcí, pálí na dotek (protivníka) a je pevný.