DRTIVOST OZVĚNY UBÍJÍ MŮJ TĚŽKÝ ŽIVOT

Předem se všem čtenářům omlouvám za vulgaritu, která se v básni (tuším dvakrát) objevuje...
» autor: Tomáš Přidal
Ozvěna se vrací,
strašidelně jiná,
na intenzitě ztrácí,

(odchází?)

můj obličej zesiná.

…když vtom…

Slyším hřmot
diktátorské liturgie,
cítím ostrý a tenký hrot,

(noří se do mne)

jako zuby jedovaté zmije.

…a tak…

Zmírám v návratu a odchodu,
oslepnu, oněmím, zhynu!

Uzavírám svoji nešťastnou epizodu,
hochu, žít mě stálo nemalou dřinu!


Nemalou, povídám,
ty nepovedený zkurvysynu,
teď na drtivost ozvěny umírám...

...Ty také ZHEBNEŠ, NIC Ti neprominu.

(Tobě, ani nikomu jinému)


Vůbec nic!
Pamatuj si, ŽIVOT nepromíjí!

...a JÁ JSEM SPRAVEDLNOST SAMA!

Spravedlnost dává lidem rány,
a ten, kdo není čestným,
na toho stačí jedna JEDINÁ...


TO SI PAMATUJ.
Tipů: 6
» 18.02.12
» komentářů: 3
» čteno: 650(10)
» posláno: 0


» 18.02.2012 - 16:02
Echo duše...
» 19.02.2012 - 00:24
Dobrá básnička....hlubokomyslná...zkurvysyn je na místě :-)) ST
» 20.02.2012 - 11:04
Myslím, že právem slova vepsaná to jsou!Krásně napsané ST!!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: MRTVÁ ZÓNA | Následující: UD

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.