zrající...
půlí...
» autor: enigman |
chladný dech kamen
s náplní mrazu
vychrlil svou dávku do ramen
za okny mlčky postávají stromy
ztuhlé jinovatkou
a já válečník s měsícem
připevněným k ruce
coby stříbrným štítem
proti tomu kdo bojuje
ležím s hlavou na polštáři
vedle vázy
připravený k otevření
bludiště zámku
co připomíná rozkrojenou hlávku zelí...
zaujatě pozoruji
jak se ona venku odhaluje
ve své přirozenosti
z temných pohoří
vyklenutá
obzvlášť štíhlá
obnažená proudem světla
stropního světlíku
jako zem v ranním oparu
stále víc svěží...
dosud nedotčená
sytě zelená
v pozvolné proměně
ve stoupajícím slunci
do zlatova
s vystupujícím vzkazem
na boku
možná jak porozumět
tvorbě hvězd
v průsvitných šatech
jež s plývají až k patě...
usmála se
nechceš si přečíst
co je tam napsané?...
má Gliese...
s náplní mrazu
vychrlil svou dávku do ramen
za okny mlčky postávají stromy
ztuhlé jinovatkou
a já válečník s měsícem
připevněným k ruce
coby stříbrným štítem
proti tomu kdo bojuje
ležím s hlavou na polštáři
vedle vázy
připravený k otevření
bludiště zámku
co připomíná rozkrojenou hlávku zelí...
zaujatě pozoruji
jak se ona venku odhaluje
ve své přirozenosti
z temných pohoří
vyklenutá
obzvlášť štíhlá
obnažená proudem světla
stropního světlíku
jako zem v ranním oparu
stále víc svěží...
dosud nedotčená
sytě zelená
v pozvolné proměně
ve stoupajícím slunci
do zlatova
s vystupujícím vzkazem
na boku
možná jak porozumět
tvorbě hvězd
v průsvitných šatech
jež s plývají až k patě...
usmála se
nechceš si přečíst
co je tam napsané?...
má Gliese...
Tipů: 43
» 16.02.12
» komentářů: 17
» čteno: 668(31)
» posláno: 0
» nahlásit
» 18.02.2012 - 08:21

***
červeně studeně horká
vzdáleně blízká
nedosažitelná /holka/
***
Krásná... hvězdná ...
červeně studeně horká
vzdáleně blízká
nedosažitelná /holka/
***
Krásná... hvězdná ...
» 25.02.2012 - 21:05

napíšu Ti malíčkem vzkaz
na solar plexus...Vnislave
světlem
teplem
kouskem podušky ,ránem sta stromů
hrst ovsa rozhodím do brázd
rozvoněných dokvětnata
nejsem stojatá voda
ale gejzír co pulsuje
zde
pod povrchem tvýho štítu
co sis odložil
cíl...někde je.. je..
Kde?
daleko či na dostřel
pohlaď satén děl
a pak uvidíš
zacílíš-li...nebo ne..
třeba rozkvete mi suknice...v kolovým tanci
na solar plexus...Vnislave
světlem
teplem
kouskem podušky ,ránem sta stromů
hrst ovsa rozhodím do brázd
rozvoněných dokvětnata
nejsem stojatá voda
ale gejzír co pulsuje
zde
pod povrchem tvýho štítu
co sis odložil
cíl...někde je.. je..
Kde?
daleko či na dostřel
pohlaď satén děl
a pak uvidíš
zacílíš-li...nebo ne..
třeba rozkvete mi suknice...v kolovým tanci
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: v pokušení... | Následující: mřížkou...