Ve stínu luny, ať dávní králové...

Tato báseň se skládá ze dvou částí - tu první jsem skládala já a tu druhou vymyslel můj přítel...
» autorka: Jíťa
Ve stínu luny zřím
bledé tváře stín,
ve skrytu srdce vím,
že ti patřit smím.

Něčím si mě zmámil,
nevím čím, už
nevrátím se zpátky,
jsem ti prokletím.

...

Ve stínu luny zřím
bledé tváře stín,
v tvých očích lásku
tvou uvidím.

Chvěji se -
při pohledu na tebe,
bude to láska?
Nemůžu žít bez tebe.

Ať dávní králové
zlostí nám závidí,
já stojím o tebe,
každý to uvidí.

Hvězdy teď září,
tichá to noc,
brečím tu štěstím,
nevíte proč?

Ať dávní králové...
Tipů: 11
» 12.02.12
» komentářů: 4
» čteno: 762(14)
» posláno: 0


» 12.02.2012 - 20:57
Myslím, že ta druhá půlka je jaksi zřetelnější, výraznější, konkrétnější. Vyčkejme , co řeknou ostatní...:-)
» 13.02.2012 - 11:24
Skvělé souznění duší a moc vám sluší
ST
» 13.02.2012 - 19:12
hezky vám to spolu píše :-)
» 14.02.2012 - 23:10
Jste dva, tak ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: "Jarní báseň" | Následující: Vyznání

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.