Bekyně mniška

» autor: snecek
Na přímce s úsečkami
oblékám plášť
z bláta do louže
z deště pod okap


Čekám
až se opodál
budu smát...


třeba jen volskému oku
co žlutě mrká
z pánvičky
na člověka


na sklenku dobrého vína
prosyceného sluncem
co v srdci
začne hřát


s nejmenšími sněhuláky
co z vloček
drápky postavilo
sedmero koček


i pod tím okapem
v té největší louži
kde občas piruety krouží
silný mráz
jaký vůbec znáš


a samozřejmě
samozřejmě na tebe
pak ti odhrnu vlasy
a zašeptám...


Lásko
štípni mě
ať vím
že se jen nezdáš...
Tipů: 10
» 09.02.12
» komentářů: 3
» čteno: 692(21)
» posláno: 0


» 09.02.2012 - 18:48
kdyby její housenky nedokázaly se smrčím, to co dokáží pak by mi i byla sympatická..můra jedna:)Na každý pád básenka pěkná:))
» 09.02.2012 - 21:06
Zprv jsem nevěděl o co kráčí, až konec mi udělal jasno :-)
» 09.02.2012 - 23:33
mno, zřejmě není v mých silách nebo se příliš nesnažím jí pochopit... ale jedná-li se o volný verš...?, tak proč je tam i rým? :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Flakony | Následující: Holubičí pravda o bolesti

© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.