Díval jsem se jak tančí

Díval jsem se, jak tančí,
byla prostě nádherná a nedosažitelná,
jako sportovní auto, které si nemůžu dovolit.
Jen jsem tam tak seděl, upíjel víno a snil.
Bože, co bych dal za tanec s ní.

Měla nádherné nohy,
takové se dnes už skoro nevidí.
Byla neodolatelná na vysokých podpatcích,
vzrušující a svádivá jako opium.
Mohl jsem si jen představovat,
kam až ty krásné nohy pokračují a hlavně, kde končí.
Co skrývá ta temně rudá sukně,
jaké tajemství je pod dní ukryto.

Hodně jsem kouřil, pil a toužil,
dnešní večer bude dlouhý, zatraceně dlouhý.

Ten její pas a ty boky, něco tak
božského a dokonalého, něco neodolatelného.
Chtěl jsem umět tančit,
chtěl jsem být někdo jiný, abych k ní mohl přijít
a říct: Nezatančíme si?

Tak už to prostě je,
každý máme to své, každý někam patříme.
No, já patřím sem a ne do jejího světa.

Když tančila, tak se jí prsa krásně pohupovala
do rytmu a když se tiskla ke svému partnerovi,
strašně jsem mu záviděl a malinko žárlil.
Je vůbec skutečná?
Nemám něco udělat?
Proč se smím jen dívat?

Odešel jsem k baru abych si objednal další pití.
Barman si mě nevšímal a já začal mít vztek.
Tak co je? Zakřičel jsem.

Ani jsem si nevšiml, že přestala hrát hudba.
Otočil jsem se a chtěl odejít.
Stála vedle mě, díval se na mě a oči měla
modré jako červencové nebe.
Nemohl jsem se nadechnout, nemohl jsem mluvit.

Nezatančíme si? Řekla tiše.
Jistě, řekl jsem, ale já nejsem dobrý tanečník.
To nevadí, povedu vás.

Vzala mě za ruku a odvedla na parket.
Hudba hrála krásně a já tančil a tančil jako nikdy dřív.
Vznášela se jako motýl a já s ní.
Byl jsem jako v pohádce, jako v jiném světě,
jako v jiném čase, na jiné planetě.

Opil jsem se její vůní a krásou.
Když hudba dohrála, objala mě a zašeptala:
Jste ten nejlepší tanečník na celém světě,
s vámi bych protančila celý večer.
Políbila mě na tvář a odešla pryč.
Chtěl jsem jít za ní ale nemohl jsem se pohnout.
Nemohl jsem dýchat, proboha co se to děje?

Rychle se setmělo, nemohl jsem dělat vůbec nic.
Slyšel jsem jen několik hlasů odněkud z dálky.
Otevřel jsem oči a nade mnou byl dav lidí,
někdo cizí u mě klečel a jeho ruce v
podivném rytmu bojovaly o můj život.

Bylo už pozdě.
Díval jsem se sám na sebe jak nehybně ležím,
jak nežiji a jak se ona dívá na mé bezvládné tělo.
Jak se všichni dívají na mé bezvládné tělo
a hudba hraje možná krásněji než jindy.

Měl jsem nádherný sen před smrtí,
zdálo se mi, že jsem tančil s nejkrásnější
dívkou na světě.
Smrt je nádherná tanečnice s velkýma očima.