Můj jiný svět, můj návrat do reality

Stará úvaha. Ale přesto pořád aktuální..
» autorka: Rezkaaa
Zvláštní.
Zvláštní, že zrovna já. Zrovna já, nepatrná osoba v širém světě musím zakoušet tyto zkoušky. Že já, bezvýznamný člověk mohu udělat tolik, tolik chyb. Že já, takové nic, mohu prožívat takovou úzkost, depresi… Jestli se to tak dá vůbec nazvat.
Často jsou mé myšlenky jinde, než obvykle bývají u mých vrstevníků. Toulám se ve svém světě představ a vizí. Hlavou se mi prohánějí verše, smutná slova, mé chyby…
Už hodněkrát jsem zažila ten pocit, který ve mě vyklíčil jen tak z ničeho. Pocit, že musím utíkat, utíkat tak daleko, dokud nepadnu, že musím utíkat pryč, pryč ode všech, pryč od problémů. Že se musím oběsit, nebo zmizet, že mě nikdo nechce (to je ale vlastně obvyklé), že nemám naději…
Naděje umírá poslední. To je moc hezké. Mám jiný názor, poslední umírá zoufalství.
Často, až příliš často jsem smutná. Kvůli nepozornosti, maličkostem, přátelství, kvůli rodině… Konec, musí to skončit, musí to už přestat. Chci být normální, chci být stejná, nechci cítit tolik věcí, které ostatní necítí. Nechci být tolik zoufalá, nechci se prohánět ve fantazii nebo oblačném smutku.
Ale potřebuji to.

Návraty jsou těžké, ze smutné deprese mě dostanou přátelé a nebo nic. Z problémů v rodině, se nějak vytloukám postupně. Návraty z výšin snění jsou kruté. Představuji si „happy end“, ale ve skutečnosti jsme se ještě nepotkali. Realita je krutá, krutější než bychom chtěli.
K některým je zlá, k některým zlejší. K některým nemilosrdná a některé ničí a užírá. Kam asi patřím?
Chci snít, ale realita mi to nedovoluje. Nechci být smutná nebo zdrcená, ale realita mi to zakazuje. Chci žít v klidu, v souladu s lidmi, v míru, ale realita je proti a to zásadně.

Realita je krutá, krutější než bychom chtěli.
K některým je zlá, k některým zlejší. K některým nemilosrdná a některé ničí a užírá.
Kam asi patřím?
A kam patříte vy..??..

®ezkaaa
Tipů: 12
» 22.01.12
» komentářů: 8
» čteno: 622(16)
» posláno: 0


» 23.01.2012 - 17:26
můžu tě uklidnit tohle zakoušíme v podstatě všichni...
a patřím sem...jinak bych tu nebyl...
» 23.01.2012 - 23:39
Hmm!
» 25.01.2012 - 16:45
Řekla bych, že se od svých vrstevníků lišíš i kvalitou psaní - čte se to samo a s radostí z jazyka.
Tohle bolestně chápu, a nemůžu než přikyvovat. Jediným rozdílem snad je, že já být normální vlastně ani nechci (a někdy někdo řekl, snad já, že i z toho ty problémy plynou).
Nevím, zda je to záležitost v podstatě všech, protože nejsem v podstatě všichni, takže můžu mluvit jen za sebe.
P.S.: tohle je podle mě velice trefné: "Mám jiný názor, poslední umírá zoufalství." ...
» 25.01.2012 - 19:08
Eylonwai: Díky za názor :)
No, s tím psaním to nebude tak žhavé... Stále se snažím zlepšovat. Psaní mě baví :)
Dílko vzniklo z těch mých nelogických (asi depresivních) stavů... Prostě se stále ještě hledám a doufám že se najdu :)
» 29.01.2012 - 15:05
St ... :) Nádherná úvaha ;) :)
» 07.02.2012 - 12:29
Proč já??
A proč ne zrovna já?? - to si říkám, když mám pocit, že ke mně přisedlo něco, co z mého pohledu nemuselo. A celkem to pomáhá :-).
» 07.02.2012 - 18:41
zelená víla: To musím někdy zkusit, děkuji :)
» 07.02.2012 - 18:41
Sasadydzej: Děkuji ti :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pokušení zlého ducha | Následující: To, co už všichni ví.

© 2011 - 2020 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.