VIZE

» autor: Tomáš Přidal
Zmizelá tečka v labyrintu vět,
z čepelí nožů stavím popravčí týpí,
Baudelaire své dívce daroval zlý květ,
setkali se v romantickém děsu u černé lípy.

Pod lípou rty své sblížili,
Nevermore žehnal jim,
jako pijavice se k sobě přisáli,
ti dva - prokletec a paní zim.

Zmizela krása prostých lidí,
zmizela srdečnost všech známých znamení,
teď jenom žebráctvo všude slídí,
tam, kde lidská nenávist v proud tepny pramení...

A je vskutku mrzuté,
že budoucnost nás mění,
v lidi v duších rozbité,
toť vize reálná v českém znění.
Tipů: 17
» 19.01.12
» komentářů: 9
» čteno: 703(17)
» posláno: 0


» 19.01.2012 - 11:51
vizuální...
» 19.01.2012 - 12:11
Věřme, že bude líp
ST
» 19.01.2012 - 13:10
..jo doba taková..st
» 19.01.2012 - 14:18
Kéž zřítí se již dolů s rachotem,
žal zástupů až k hvězdám navršený
a zasype rod smutných,
k němuž patřil jsem. - J.London
To mě napadlo při čtení tvé básně.
» 19.01.2012 - 14:32
...au...dio!
» 19.01.2012 - 15:17
Ten báječný nový svět.
» 19.01.2012 - 16:49
¨A je vskutku mrzuté,
že budoucnost nás mění,
v lidi v duších rozbité,
toť vize reálná v českém znění.
Přijdou lepší časy,o tom jsem přesvědčen. Tipuji. :-)
» 19.01.2012 - 21:04
Velice silné verše!
» 24.01.2012 - 19:56
Tvé verše, to je úder do ticha.Ještě dlouho slyšíme ozvěnu.***

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku