Už nemůžu

Už prostě nemohu dál,
není nikdo, kdo by při mě stál.
Nezvládám to, jsem vyčerpaná
a naděje není žádná.

Už nezodpovídám za své činy,
už nezbavím se té hrozné viny.
Jako Pilát Ponský ruce si meju
a v pekle místo si hřeju.

Mám všeho nad hlavu,
hledám zábavu,
křičím dost!
Snad pomůže most,

ze kterého skočím.
Celou duši smočím
v ještě větším pocitu
viny. A je to tu.

Nemůžu dál, nezvládám
tu bouři, co v srdci mám.
Rodina mě odstrkává,
s mými city si pohrává.

Deprese, slzy,
snad skončí to brzy.
Prosím, pomozte,
co nejdřív mě dorazte…