Dobrý ročník

» autor: vavaoko
Dobrý ročník

Psal se rok 44…

Světem zmítala válka. Zprávy z bojišť, hlad, běženci s trochou věcí zbylých z jejich života a mnoho dalších zlých věcí trápily starého muže a jeho snachu.

Muž sedal na lavici před domkem, díval se pod štítkem čepice dolů do údolí. Od cesty, jdoucí kolem domku, se táhla do údolí vinice. Řady keřů révy obtěžkávané hrozny, v něm vyvolávaly smíšené pocity. Jiné roky by spokojeně obcházel vinici tu i tam by ochutnal zralost plodů a těšil by se na den, kdy svolá rodinu na vinobraní. Nyní však veliká úroda přinášela veliké starosti. Věděl, že je otázkou dvou třech dnů, kdy bude muset vyrazit na vinici a sklidit plody své píle. Bál se, že na to nestačí. Zůstal v domku sám se snachou. Jeho synové zmizeli někde ve víru války. Již ani neplakal. Občas v noci slyšel pláč z vedlejší místnosti, ale jinak smutek nad ztrátou manžela snacha skrývala. Starý muž jí za to byl vděčný.

Celá vesnice byla téměř vylidněna. Zůstaly jen ženy a pár mužů jeho věku v té vísce uprostřed vinic. Hospodář doufal, že za jídlo pomůžou se sklizní běženci, kteří u nich přespávali na svém útěku před válkou. To však byli často městští lidé a zpracování hroznů vyžaduje znalost věci. Snacha mezi vinicemi vyrostla a dokázala mu pomáhat. Nyní však nosila pod srdcem jeho vnuka a on věděl, že od ní nemůže chtít dřinu, jakou odváděla dříve. Těšil se na vnuka. Nepochyboval o tom, že se jí zanedlouho narodí syn. Jeho vnuk. Pokračovatel rodu. Válka a nemoci připravili starého muže téměř o celou rodinu. On však pevně věřil, že to, co budoval on, jeho rodiče a jejich předkové, zdědí jeho vnuk, jenž ještě nespatřil světlo světa.

Potom jednou ráno, když vyšel do ranní mlhy na vinici, ochutnal z hroznů, prohlédl si jejich barvu a pohlédl do vycházejícího slunce, se rozhodl. Dnes je ten den. Ten jediný den, kdy je třeba vyrazit a sklidit nalité hrozny, aby víno, které se z nich zrodí, bylo nejlepší, jaké může z letošní úrody být. S prosíkem a příslibem oplátky obešel sousedy ve vsi. Za jídlo a nocleh mu pomohli také běženci a tak až pozdě večer, po celodenní lopotě, přišel do světnice, kde ležela mladá matka, jeho snacha. Tiše přistoupil k posteli. S úsměvem na unavené tváři pohladil bledou ženu po vlasech. Pohladil také svého, teprve pár hodin starého vnuka. Potom sňal z krku minci zavěšenou na šňůrce a položil ji dítěti na peřinku. Chvilku stál, díval se a potom řekl : „Máme krásou úrodu. Vše začíná. Odvedli jsme dobře své dílo. Ty i já. Bude to dobrý ročník!“
Tipů: 23
» 16.01.12
» komentářů: 21
» čteno: 893(37)
» posláno: 0


» 16.01.2012 - 10:13
Velmi dojemná, vítej tvá cesta modrem hezky začíná
ST
» 16.01.2012 - 10:38
hezky napsaný příběh
» 16.01.2012 - 10:57
Moc pěkný..dám do záložky a přečtu ještě jednou:)ST
» 16.01.2012 - 11:47
bude...
» 16.01.2012 - 12:07
Krásný příběh!
» 16.01.2012 - 12:29
Pěkné
» 16.01.2012 - 13:10
Hazentla
mám ráda podobný styl psaní..trochu mi to připomíná Květu Legátovou a to můžu :)
» 16.01.2012 - 13:52
líbí a pěkně se mi četlo
vítej ve světě slov:-)
» 16.01.2012 - 15:10
Moc líbí...Vítej, a pokračuj.
» 17.01.2012 - 08:47
dekuji vsem za odezvu
» 16.02.2012 - 12:24
Pěkná povídka!***
» 21.02.2012 - 10:11
..hezké..
» 27.02.2012 - 12:22
U drátu máš komentáře zapovězeny a to je myslím škoda. Ještě, že je koroze. I eroze. A láska. A splín. A klín.
» 15.03.2012 - 11:19
Dotkla se mé podstaty. Hluboko v kořenech jsem prožil slova tvé povídky.
» 15.03.2012 - 11:24
René Vulkán: umělec2: isisleo: Bíša: Díky za koment
» 09.02.2015 - 18:09
Je mi trapné psát pořád jen o dojetí asi to vypadá že pořád pláču ale na to nejsou slova...
» 09.02.2015 - 21:51
la loba: Já byl také dojatý, když jsem to psal. Napadne mě to, píši a teprve postupně mi dochází, jak mě to dojímá.
Děkuju
» 16.06.2016 - 18:38
kasparion
Zavítal jsem do tvého archivu a našel tuhle nádhernou povídku. Myslím, že je úžasná . Obyčejný a přitom jedinečný střípek života. ST
» 16.06.2016 - 22:38
kasparion:Děkuju. Já jsem dost psal prózu. Ale tady neměla valkou sledovanost, tak jsem ji sem postupně přestal dávat a dal se do básnění.
» 25.11.2017 - 18:05
Je to skvostné vyprávění
jsem zase obohacen. :)

ST a Z
» 25.11.2017 - 20:17
Kajuta: Děkuju pěkně

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Následující: drát
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
René Vulkán [1]
narozeniny
Azurota [1]


© 2011 - 2020 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.