Srdce bojovnice II - 25. kapitola

» autorka: Nienna
„Ne?“ podařilo se mi na tváři vykouzlit celkem přesvědčivý udivený výraz. „A o kom tedy?“
„Nač nahlas vyslovit to, co je nám oběma dosti zřejmé, Riel?“ prohodil Elrond s chápavým pousmáním. „Vyrozuměl jsem, že Glorfindel chce, abys znovu prošla výcvikem... to tě nejspíš příliš nepotěšilo, že?“ změnil najednou docela téma.
„Nevadí mi to,“ zareagovala jsem hbitě a byla jsem ráda, že se řeč stočila jinam. „Chápu, že si mě chce kapitán důkladně prověřit. Zatím jsem na něho moc dobrý dojem neudělala. A navíc... neřekla bych, že ho těší vyhlídka na to, že by měl mít v armádě elleth.“
„On to spíš dělá proto, abys měla čas sžít se s novým prostředím a poznat ostatní vojáky. Můžu tě ubezpečit, že zcela stejně postupuje se všemi nově příchozími a to bez ohledu na jejich zdatnost v boji. Samozřejmě... pokud si vedou mimořádně dobře, není důvod, aby ten výcvik podstoupili v plném rozsahu.“
„Takže pokud kapitána přesvědčím o svých schopnostech, tak mě zařadí mezi své muže dříve?“ ujišťovala jsem se a trochu se mi ulevilo, protože představa několikaměsíčního úmorného drilu se mi přece jen příliš nezamlouvala.
„Ovšem. Ale říkal jsem si, jestli je to skutečně to, co chceš v životě dělat. Proč ses vůbec rozhodla stát se vojákem? A nesnaž se mi namluvit, že máš tak ráda zabíjení.“
Elrondovy šedé oči se na mě dívaly natolik laskavě, že jsem mu nedokázala zalhat.
„Naši osadu kdysi napadli Orkové... téměř nikdo nepřežil... A já... jsem už nikdy znovu nechtěla zažít takovou bezmoc jako tam...“ vypravila jsem ze sebe tiše.
„Tomu rozumím, Riel. Až příliš dobře...“ povzdechl si trochu posmutněle. „Však svého jsi již docílila... Kdyby k něčemu podobnému došlo nyní, dovedla by ses o sebe postarat. O sebe i své blízké. Tak proč chceš ještě sloužit? Pro vlast, která ani není tvoje, a za lorda, kterého pořádně neznáš? Co tě k tomu vede?“
„Asi to, že nic jiného neumím... Od mládí jsem se učila vše, co bylo zapotřebí, abych se mohla stát vojákem... Ostatní věci jsem poněkud... opomíjela...“ přiznala jsem zahanbeně.
„Za to se přece nemusíš stydět, Riel. A pokud bys měla zájem, pak tu můžeš začít se studiem klidně hned.“
Trpce jsem se pousmála. „To je velice štědrá nabídka, ale obávám se, že bych nebyla dobrým žákem. Navíc... neřekla bych, že mám pro šití nějaký zvláštní talent...“
Hudba pomalu dohrála a lord Elrond mě galantně odvedl zpátky ke stolu. „A kdo tu hovořil o šití? Já mám s tebou naprosto jiné záměry. A myslím, že by se ti dokonce mohly zamlouvat...“
Tohle rozhodně vzbudilo můj zájem. „A jaképak?“ vyzvídala jsem, avšak Elrond lehce potřásl hlavou.
„Až jindy... Už jsem si tě pro sebe zabíral přespříliš dlouho,“ odbyl mne, nicméně tak jemně, že jsem ani nepocítila zklamání. „Raději se běž seznámit s ostatními... Je tu někdo, komu bys chtěla být představena?“
„A Vy je znáte všechny jménem?“ otázala jsem se zvědavě.
„Ovšem. Během putování sem jsem k tomu měl dosti příležitostí. Jak jinak bych jim mohl být dobrým pánem? Nechci být jedním z těch lordů, pro které je lid pouze stádo bez tváře, jména a vlastního názoru. Vždyť i tihle lidé mají své sny, obavy a představy o budoucnosti. A já chci, aby tu byli šťastní.“
„To je ušlechtilá myšlenka...“ pronesla jsem obdivně. „A pokud dovolíte, ráda bych se Vás hned na někoho zeptala,“ využila jsem této příležitosti, která se mi tak nečekaně naskytla.
„Chceš si mě vyzkoušet, jestli si nevymýšlím?“ zasmál se Elrond pobaveně a pohotově se chopil dvou pohárů vína z tácu služebné, která právě procházela kolem, a jeden z nich mi podal. „Ptej se tedy,“ vybídl mne a dopřál si doušek rudého moku.
I já jsem si svlažila rty, než jsem vyslovila svou otázku. „Chtěla bych se dozvědět něco více o Elanor... Prý má na starosti květiny a učí se na švadlenu...“ napověděla jsem mu, neboť jsem si nebyla jistá, kolik ellith tohoto jména tu můžou mít.
„Vím, koho myslíš,“ přikývnul. „Proč se ptáš právě na ni?“
„Protože dnes utekla s pláčem... a podle všeho za to mohl můj vztah se Saerosem!“
„Nu, to je jí podobné, ale neboj, ono ji to časem přejde,“ zareagoval Elrond nezvykle stroze a pak se s poměrně chabou výmluvou rychle vzdálil.
Tipů: 7
» 12.01.12
» komentářů: 2
» čteno: 522(7)
» posláno: 0
Ze sbírky: Srdce bojovnice II


» 13.01.2012 - 00:50
...čtivá kapitolka, jsem zvědav na ten výcvik a jestli dojde k opravdovému boji...
» 13.01.2012 - 09:07
a co když ne...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
1 skrytých [1]
nováčci
Slib
narozeniny
Veru [9], Romana Šamanka LadyLoba [9], Noc17 [9]


© 2011 - 2020 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.