Když s Tebou se, drahá, miluji...

Když s Tebou se, drahá, miluji,
v horečce bláznivých pudů,
nevnímám bolesti zdejšího světa,
s Tebou i do pekla půjdu.

Když potom, zklidněni, ležíme spolu
v milostném splynutí duší,
vím, co dostal jsem darem,
co dělá Tě ženou, co Ti tak sluší.

Hedvábí voňavých bystřin zářící hřívy Tvých vlasů...
Když dlaně mé hladí je,
tuší běh minulých časů.
Z kolébky v půvabnou ženu
celý ten čas s Tebou prožily,
v pramíncích něžně mazleny
teď s mými prsty se sblížily.

Jiskra a radost Tvých očí - šeď jejich závratné hlubiny...
Hnízdečka smíchu i slzavá údolí,
co zkoumaly všechny mé slabiny.
Už si mne pečlivě prohlédly,
věří mi, milují a jasně svítí,
při veselém mlčení našem
mě vždycky do pasti chytí.

Sopečné pahorky ňader s poupaty šípkových růží...
Překrásně klenutá krajina
z níž dech se mi chvěje a úží.
Už jsem je pečlivě prozkoumal,
tu jejich hebkost i vůni,
toužím být malým dítětem,
koupat se zas v mléčné tůni.

Úrodná rovina bříška se studánkou - dávné pouto k Tvé matce...
Lechtivá krajina s letištěm polním,
kde přistávám tak rád a hladce.
Už jsem ji mnohokrát polibky pokryl,
ochutnal pamlsky její, voňavé háje,
toulal se jimi níž a níž,
tak blízko, blizoučko ráje.

Zvlněná krajina stehen a klína se zřídlem životů nových...
Rajský kraj slastí a proměn,
hnízdo mých časů snových.
Rokle a vrcholky prošel jsem její,
rád se tam často vracím,
dobývám, šplhám a slaňuji,
pod sebou půdu ztrácím.

Když s Tebou se, drahá, miluji,
v horečce bláznivých pudů,
nevnímám bolesti zdejšího světa,
s Tebou i do pekla půjdu.

Když potom, zklidněni, ležíme spolu
v milostném splynutí duší,
vím, co dostal jsem darem,
co dělá Tě ženou, co Ti tak sluší.

Díky, že jsi...