Víla z Bretaně - prolog

Příběh zatoulané víly a drsného horala právě začíná...
» autorka: odettka
Anglie, 1475

Studený déšť prudce bičoval zahalenou postavu, široce rozkročenou nedaleko starého dubu. Neznámému nebylo vidět do tváře, přesto se však dalo podle jistého držení těla vytušit, že se jedná o mladého muže, pravděpodobně šlechtického původu. Víc se bohužel rozeznat nedalo, nejenom proto, že tajemný byl od hlavy až k patě zakuklen do černého, kožešinou podšitého pláště, ale právě v tomto jediném říjnovém odpoledni se i živí náhle ocitali nad propastí věčných stínů. Husté cáry mraků clonily podzimní slunce, ponurý soumrak se snášel na promrzlou pláň. A mladík, zřejmě rytíř, stál dál nad velikou hromadou čerstvě navršené hlíny, aniž by vnímal chladný vítr či sílící liják, hladově narážející na jeho matné brnění. V blátě nedaleko se povaloval meč z cezené oceli, pár tepaných rukavic a obrovská, strašlivě vyhlížející helmice, která zcela jasně naznačovala, že na bojišti nejsou s jejím pánem pražádné žerty.
Dvě desetiletí uplynula od doby, kdy tuto zemi zachvátila nemoc zvaná válka růží. Spory o to, kdo bude vládnout zbídačené Anglii po prohrané stoleté válce, vzrůstaly každičkým dnem. Lancasteři ani Yorkové neslyšeli jak trpí prostý lid. Chtěli jediné – vyhrát. Červená a bílá růže se navzájem propletly a svými trny zraňovaly své okolí stále víc a víc, až byla celá zem oděna do ruda.
On, Duncan MacPherson věřil, že válka k ničemu nevede. Ale jeho otec, ano, právě jeho otec doufal, že Yorkové dokáží navrátit Anglii její ztracený klid a mír. Za to bojoval. Jeho otec, který spočinul zde, v té kupě hlíny, kterou nyní zkrápí neutuchající příval vod.
Rytíř nakrčil čelo a v jeho zachmuřené tváři bylo možno spatřit těžko potlačovaný hněv. Jeho otec tady leží jak chcíplé prase. Nemohl mu zajistit ani řádný křesťanský pohřeb! Odpočívá pod hromadou kamení a bláta, aniž by kdokoliv tušil, že Warvick MacPherson je mrtev. Ví to pouze on – Duncan MacPherson, jeho syn. A to je nesnesitelné!
„Přísahám,“ zaskřípal mladý muž zuby. „Přísahám, že zabiju Bastiena de Lamballe i s celou tou jeho proklatou rodinou. Zničím to hadí hnízdo jednou provždy. To ti, otče – při Bohu a při všem, co je mi svaté – přísahám!“
Tipů: 12
» 08.01.12
» komentářů: 6
» čteno: 805(23)
» posláno: 0
Ze sbírky: Víla z Bretaně


» 08.01.2012 - 22:01
Vítej tady! Už se těším na další díl ;-)
» 09.01.2012 - 21:46
Nienna: Díky - však kvůli komu jinému jsem oprášila klávesnici, že? ;)
» 10.01.2012 - 19:17
Wow! tak jsem se přes první akpitolu dostala na prolog :)
Vždycky jsem chtěla napsat něco z období Války růží, ale netroufám si, určitě to bude super :) Teď se těším na další díly ještě víc :)
» 10.01.2012 - 21:02
Theresa: Děkuji, snad tvé nadšení ještě chvilku vydrží :)
Upřímně doufám, že dílko dopíšu, rozepsáno je cca 5 let, ale pro publikování na Libres jsem se rozhodla staré kapitoly trochu oprášit, než popojedu dál...
» 27.01.2013 - 11:08
Senzační prolog. A proto si ode mne dostala zaslouženě ST.
» 30.01.2013 - 19:47
Rusell McDonald: Děkuji Ti ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2020 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.