Navěky sama
Pokračujme do období mé psací krize - když jsem měla čas, ale nemohla jsem začít psát. Zachránila mě kamarádka, která tenkrát vypsala na svém blogu "soutěž".
Téma, na které jsem to stvořila je Samota - víc asi není co dodat.
» autorka: Bloodmoon |
Klidná je hladina jezera,
a já opět na jeho břehu sedím.
Klidná je, jako zrcadlo docela,
a já do něj znovu hledím.
Proč stále se sem vracím,
já neměnná,
proč otupělost ztrácím,
já dávno bez jména?
Ty jsi tím vinen!
Že sama bloudím časem,
již nejsi, a právě tím jsi vinen,
že sama jsem se svým hlasem.
Srdce jsi mi zastavil,
nejsem však bez citu,
před věčnost mě postavil,
již cítím jen prázdnotu.
Smutná a prázdná teď jsem,
na tebe vzpomínám,
sama, samotná jen,
století přežívám.
Proč dal jsi mi dar věčných,
zmizel a odešel,
dar dravců krásných,
řka jen, můj čas nadešel.
Věčně zde budu dlít,
že vrátíš se doufám,
o tvé tváři budu snít,
otázku poslední již mám:
PROČ?
a já opět na jeho břehu sedím.
Klidná je, jako zrcadlo docela,
a já do něj znovu hledím.
Proč stále se sem vracím,
já neměnná,
proč otupělost ztrácím,
já dávno bez jména?
Ty jsi tím vinen!
Že sama bloudím časem,
již nejsi, a právě tím jsi vinen,
že sama jsem se svým hlasem.
Srdce jsi mi zastavil,
nejsem však bez citu,
před věčnost mě postavil,
již cítím jen prázdnotu.
Smutná a prázdná teď jsem,
na tebe vzpomínám,
sama, samotná jen,
století přežívám.
Proč dal jsi mi dar věčných,
zmizel a odešel,
dar dravců krásných,
řka jen, můj čas nadešel.
Věčně zde budu dlít,
že vrátíš se doufám,
o tvé tváři budu snít,
otázku poslední již mám:
PROČ?
Tipů: 9
» 03.01.12
» komentářů: 3
» čteno: 843(21)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: Život nebo smrt? | Následující: Recept na štěstí