Srdce bojovnice II - 15. kapitola

Díky za milé komentáře :-)
» autorka: Nienna
Zřejmě jsem na Elanor hleděla o něco déle, než by se slušelo, protože dříve, než jsem stačila uhnout pohledem, naše oči se střetly. A já v těch jejích rozpoznala náznak obvinění.
Otevřela jsem ústa, abych se jí zeptala, co proti mně má, ale ona spěšně zamumlala nějakou omluvu, popadla své věci a rozběhla se pryč. Neušlo mi, že se jí ramena podivně chvějí, skoro jako kdyby plakala. Zamračila jsem se. Co to jenom mělo znamenat?
Nimloth si decentně odkašlala. „A co bylo dál, Mithrellas, přijal to?“ zeptala se, ale její veselí se mezitím téměř dočista vytratilo.
I druhá elleth nyní vyhlížela spíše zasmušile. „Však znáš Glorfindela! Pouze mi přislíbil, že mi své míry přinese napsané. A víš, od koho se nakonec nechal změřit?! Od kováře! Pche!“
„Taková rána tvému egu, co?“ ušklíbla se Almiel a bylo patrné, že má z nezdaru své družky radost.
„Jako kdyby ses ty dostala dál!“ odsekla Mithrellas. „Ale pověz nám, Riel... Co bylo? Co jste dělali? O čem jste mluvili?“ vyptávala se dychtivě.
Nevěřícně jsem potřásla hlavou. „Jak se o to teď můžete zajímat, když vaše přítelkyně právě odběhla v slzách?! Co je jí?!“
„Ale nic! To ji zanedlouho přejde!“ odbyla mě Almiel chladně. „To víš... láska bolí...“
„Tohle ale bylo něco víc! Připadalo mi skoro... jako kdyby utekla kvůli mně!“ vypravila jsem ze sebe váhavě.
„Ach tohle... Tím se netrap,“ konejšila mne Nimloth. „Elanor se přes to časem dostane.“
„Spíš za hodně dlouhý čas,“ neodpustila si Mithrellas. „A nebo si snad nevzpomínáte, jak se celá rozzářila, když se tu objevil? Ona opravdu věřila, že přijel jenom kvůli ní!“
„Husa hloupá!“ ušklíbla se Almiel opovržlivě.
„O kompak to tu mluvíte? Kdo přijel?“ vyzvídala jsem a pohledem jsem občas zalétla směrem, kterým se Elanor vydala.
Dívky se na sebe krátce podívaly, než se Mithrellas uvolila odpovědět. „Saeros...“
„Saeros?“ zopakovala jsem překvapeně.
„No ano. Elanor si na něho myslela už dlouho, ačkoli on o ni nikdy neprojevil sebemenší zájem. A nyní si poslal pro tebe...“ vysvětlovala Nimloth poněkud neochotně.
„Aspoň už se může přestat snažit!“ zasmála se Almiel škodolibě. „Protože když se na tebe podívám, Riel, pak je mi naprosto jasné, proč ho naše malá Elanor nedokázala zaujmout! Čímpak sis ho vlastně získala ty? Porazila jsi ho snad v souboji?“
„Pokud dovolíš, tak tohle si raději nechám pro sebe! Ostatně já se tě také neptám, jaké zbraně používáš ty! I když až odsud bych to nejspíš dokázala uhádnout!“ prohodila jsem pohrdavě a ještě znechuceněji jsem si přeměřila bělostné kopečky Almieliných ňader, které vystavovala tak veřejně na odiv.
„Jsem elleth a nestydím se za to! Na rozdíl od tebe!“ odsekla pohotově a hrdě vypnula svou hruď. „Však na nich i princ Thranduil několikrát zálibně spočinul pohledem... a nejen jím...“ poznamenala a spokojeně se pousmála.
„Dost již, Almiel!“ napomenula ji Nimloth. „Tohle se mi ani trochu nelíbí!“
„Ne?“ Tmavovlasá elleth si konečky prstů pomalu přejela po obnažené linii svých prsou. „To mi až tolik nevadí, Nimloth, hlavně že se líbily jemu! Nemůžu se dočkat, až sem zase zavítá... Jistě si na mne opět vyšetří nějaký čas... Po tom, co jsme spolu prožili posledně, bych se divila, kdyby si tu příležitost nechal ujít!“
Ztěžka jsem polkla, ale hořkou pachuť, kterou její záštiplná slova zanechala v mých ústech, jsem stejně zahnat nedokázala. Samozřejmě, že mi do toho, co ti dva spolu mohli provádět, vůbec nic nebylo, ale stejně se mne to dotklo.
„Almiel, nyní si vymýšlíš!“ okřikla ji Nimloth a ustaraně se přitom co chvíli dívala na mne. „Nesnaž se nám namluvit, že jsi něco měla s princem Thranduilem!“
„Nu... věřit mi nemusíte...“ prohodila ta elleth tajuplně, čímž neomylně vzbudila Mithrellasin zájem.
„Povídej přece! Jaký byl? A proč jsi to vůbec tajila? Copak nejsme tvé přítelkyně?“
„To jste, ale já se obávala, aby vám to nebylo líto,“ odůvodnila to s předstíranou dobrosrdečností. „A jaký byl? No... nebudu zacházet do detailů, ale zřejmě ellith v Eryn Galen nestojí za nic, protože mi připadalo, že v tomhle ohledu dost strádal. Je hodně dominantní... téměř až lhostejný k potřebám někoho jiného... a s oblibou přitom používá takové ty hrubé lidské výrazy...“
Raději jsem zaťala zuby, abych té elleth za použití hrubých lidských výrazů okamžitě nesdělila, co přesně si o ní myslím.
Tipů: 5
» 02.01.12
» komentářů: 1
» čteno: 362(7)
» posláno: 0
Ze sbírky: Srdce bojovnice II


» 10.01.2012 - 21:32
Žárlivost je svinče... :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
narozeniny
LUKiO [7], Paulmatthiole [7], gabkin [7], čubík [7], Siorak [7], Zee [5]


© 2018 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

Patos

Ty nejlepší útržky z každodenního, místy bláznivého, života.

Ladič pian

Ladíme, opravujeme, provádíme posudky klavírů a pianin.