v Trojném bodě...

mé srdcové vakuum
prý není totéž
co je normálně známé
pod pojmem ,,vůbec nic,,
je to prostě to
co zůstane
když bylo odstraněno vše
co mohlo být odstraněné...

a tak sedím
mezi cestujícími intenzity
v autobuse
kde převažuje hmota nad anti
snímám z reality
otisky
prohlížím její fotky
a pod prostým symbolem
jednotné hlubiny
objevuji
úkryty
té
jež pod povrchovou rozdílností
lze nazvat krásnou...

díky tobě si to uvědomuji...

žádné společenství
nemůže obstát
je-li vnitřně rozdělené...