Milovat a obdivovat

Vzduch provonělo lahodné víno
kolem ztichlých polí i vinic rozprostřených kolem mě
hýří barvami zdánlivě nezúčastněné vrcholky stromů.
Nemyslím na nic.

Přichází soumrak
a večer pak dodává světu na kráse.
Noc je jako bouře na moři prosycená elektrizujícím životem.
Životem, jenž se horečně probouzí a láme okovy.
Měkké obrysy a doteky mé lásky jsou uklidňující
zmocňuje se mě vlhká únava a hlava klesá do klína.
Cáry noci šumí a koketují s našimi těly
jsme lační i nesmělí zároveň.
Pestrobarevní ptáci lásky míří k měsíci
myšlenky utíkají po cestě mezi vinicemi
srdce nám buší.
Vědomí kolísá mezi bděním a sny
únava podlamuje nohy.

Každé slovo by mě teď jen znepokojilo
je ale tohle přesně to, co hledám
je opravdu tento tichý kout světa mojí nadějí
před utonutím ve vlastních myšlenkách.

Polibek za polibkem
otvíráme brány do vzdálené galaxie.
Vnitřní emoce nás ženou na vzedmutých náladových vlnách
do dalších a dalších dech beroucích objetí
a ze široka otevřená srdce
necháváme napospas přátelským depresím.