Pocit špinavosti
...o lásce? ...ani náhodou ...
» autor: WhiteSkull |
Experimentuji s vlastními myšlenkami
a splývám s chaosem
pilného mozku.
Emoce na horské dráze
ta poslední
žolík vytažený z rukávu.
Otáčím se, abych se rozloučil. Políbím zrzku zimomřivě schoulenou v županu mezi dveřmi na rty, ještě chutnající posledním milováním.
„Vrátíš se …“, nechám povzdechnutí nebo snad otázku bez odpovědi. Karmínové svítání mi natahuje kroky, dnes toho musím stihnout opravdu hodně. Brána dne je otevřená a já se do ní vrhám po hlavě s čerstvým větrem v plachtách.
Žiju přítomností, telefony, maily, jednání, objednávky …
a hledím do budoucnosti
prachy.
Vtíravá myšlenka.
Jak se vlastně ta zrzka jmenovala?
…to je minulost!
Hodiny plynou a ve mně narůstá pocit
…teď nebo nikdy …
všechno uzavřít.
Přijít, políbit zrzku na krk
přivonět k tělu, které se mi tak rádo poddávalo
…začít být někde doma …
Nečekala, že odpoví na otázku, proč taky.
Ranní milování se jí líbilo
výbušné, divoké, zběsilé
jakoby mělo být poslední.
S ním také je
a dnes si najde jiného, medituje v posteli
ponořena v symfonickém projektu vlastního ukájení.
a splývám s chaosem
pilného mozku.
Emoce na horské dráze
ta poslední
žolík vytažený z rukávu.
Otáčím se, abych se rozloučil. Políbím zrzku zimomřivě schoulenou v županu mezi dveřmi na rty, ještě chutnající posledním milováním.
„Vrátíš se …“, nechám povzdechnutí nebo snad otázku bez odpovědi. Karmínové svítání mi natahuje kroky, dnes toho musím stihnout opravdu hodně. Brána dne je otevřená a já se do ní vrhám po hlavě s čerstvým větrem v plachtách.
Žiju přítomností, telefony, maily, jednání, objednávky …
a hledím do budoucnosti
prachy.
Vtíravá myšlenka.
Jak se vlastně ta zrzka jmenovala?
…to je minulost!
Hodiny plynou a ve mně narůstá pocit
…teď nebo nikdy …
všechno uzavřít.
Přijít, políbit zrzku na krk
přivonět k tělu, které se mi tak rádo poddávalo
…začít být někde doma …
Nečekala, že odpoví na otázku, proč taky.
Ranní milování se jí líbilo
výbušné, divoké, zběsilé
jakoby mělo být poslední.
S ním také je
a dnes si najde jiného, medituje v posteli
ponořena v symfonickém projektu vlastního ukájení.
Tipů: 45
» 07.12.11
» komentářů: 22
» čteno: 1164(46)
» posláno: 0
» nahlásit
» 07.12.2011 - 18:49
Aťan
pošmákl jsem si
» 15.12.2011 - 19:44
Moc povedenej kousek a málem mi utekl. To se někdy stává, ale tady by to byla fakt škoda!
Je zajímavé, že tady mi středění připadá přirozené. Asi hraje roli i celkový pohled na stránku ...
Je zajímavé, že tady mi středění připadá přirozené. Asi hraje roli i celkový pohled na stránku ...
» 20.12.2011 - 21:19
..žolík v rukávu.....ten se hodí..
..jen ho umět použít :-)...karbaníku..
..jen ho umět použít :-)...karbaníku..
» 06.01.2012 - 23:08
Je to prima,něco co jsem nečekala,stále se mi vrací ti dřívější/dobrovolný požárník a spol. i ta kráska/jsou mezi řádky.
A zdravím tě! M.
A zdravím tě! M.
» 06.01.2012 - 23:48
Paulmatthiole
Dobře se četlo... z poklidu domova.
» 07.01.2012 - 10:35
ttragelaf
...to středění je výzvou:
k soustředění
a soustředěné
soustředností
odmění
k soustředění
a soustředěné
soustředností
odmění
» 07.01.2012 - 11:39
Přes to, že celý text zachycuje v syrové podobě boj o život, i přes to, je někde na dně ukrytá prostá myšlenka a touha v naději - tak to cítím já - skvělé!! SSTT
» 09.01.2012 - 17:21
Doma je člověk hlavně u sebe...připomíná mi to text jednoho Spáleného blues ...
"zaparkoval mi v srdci splín, zrzka má šperky, já mám gin..."
"zaparkoval mi v srdci splín, zrzka má šperky, já mám gin..."
» 11.01.2012 - 15:55
Soumrakem odcházel jsem od těch dveří,
kam nikdy už nebudu zvaný,
tou zrzkou mírně frustrovaný.
Sakra!
Zase si zvykat na nějakou jinou
blondýnu
anebo brunetu
a těch peněz, co to bude stát
než velkoryse přehlédne
propast roků
co nás dělí.
Tak možná po neděli.
Teď půjdu domů,
ať si něco neuženu.
Navštívím svou ženu...
kam nikdy už nebudu zvaný,
tou zrzkou mírně frustrovaný.
Sakra!
Zase si zvykat na nějakou jinou
blondýnu
anebo brunetu
a těch peněz, co to bude stát
než velkoryse přehlédne
propast roků
co nás dělí.
Tak možná po neděli.
Teď půjdu domů,
ať si něco neuženu.
Navštívím svou ženu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: O čem voní víno? | Následující: Milovat a obdivovat