Bludička

Byla noc a byla zima-
-smrtka v temném koutku dřímá.
Tohle místo se mi vůbec nelíbí!
Kam ses ztratil v proudu noci?
Dřepím tady bez pomoci.
Na zdi psáno: Vinna. Není pochyby.

Bez přátel a internetu
Uvnitř temně rudých světů.
Bez tváře a s duší uvnitř zrcadla.
Zdá se mi, že dech je chyba.
Osud okovy mi líbá -
- jeho tvář je nějak jiná, propadlá.

Tak nějak bílá, bílá jako stěna.
Nejsem žena okřídlená.
S předstíranou nevinností klopím zraky.
Dnes bez práva na obhájce-
-jenom v krajce běhám sama.
Kurtizána mezi vlkodlaky.

Zmatená - bez zdůvodnění
Sedím sama ve vězení
Se znamením vražedkyně na lících.
Našli tělo na polštáři.
ďábel, co se svatě tváří,
možná vraždí prvně, možná v tisících!

Na pohled jsi beze změny,
jen ten nádech umdlé stěny,
v očích jas se ztratil někam do hlubin.
Po vrahovi vidu není,
takže máme rozuzlení!
Pomohl jí jed a nebo svítiplyn!

I přes stud bílá, bílá jako křída.
Čekám, kdo se ještě přidá
v soudní síni k opicím.
Markytánkou u armády,
pro ty, co se točí zády - kamarády
šetřím munici.

-Jak absurdní se tyto chvíle zdají!
A tvé rty jsou chladné, nic neříkají.
Tak koho se můžem na skutečnou pravdu ptát?
Září už končí, tak buďme bdělí.
My budujem svobodu a oni velí
Krvavý samet z let osmašedesát.-

Plány jako Che Guevara?
Ač je dobrá doba stará.
Chtěla sis hrát na zvířátko, na mrchu?
Mladá, ale nebezpečná
pro klid vlády tahle slečna
zmizí ze zemského povrchu.

A už je bílá.
Bílá jako stěna.
Žena, téměř okřídlená.
Víčka těžká; naposledy klopí zraky.
Dnes bez práva na obhájce,
v černé krajce, zcela sama.
Jako dáma
padne na bodláky.