Den za dnem

... a tak zas čekám

jediným oknem hledíc na oblaka
plují přes svět, na všechny jeho konce
na jednom já se svýma slovama
věřím, že zítra...

hvězdy se nad námi mihotají
ač každý jinde, nebe nás oba vidí
jen důvod odloučení nám tají
co snad skončí zítra

ráno čtu pozdrav z nádraží
že musí zas na jiný konec světa
lítost je jak na sdrci závaží
dnes ne, tak asi zítra...

schovám slzy na horší časy
stesk po kapsách a ticho na řasách
věřím v lásku a naději, asi
že už snad zítra

... at tak zas čekám

věříc v každé další Zítra