tam u Laetoli...

klečela nahá
v chladnoucím sopečném popelu
neznatelné cesty
do zad se jí opíral
horký vítr
pohrával si
s jejími vlasy
a ševelil jednu píseň
waiting for you...

znavené slunce
usedlo k obzoru
a nedaleko
na starém molu
se kutálel pryč
opuštěný míč...

jakoby odtušila
že stojím za ní
otočila se ke mně
podívala se
očima dítěte
kterému kdosi uzmul
oblíbenou hračku
a povídá mi
co myslíš příteli
je pravda
že pod dotekem lhostejnosti
vše ztrácí smysl?...

možná ano má Deésis
ale to se nás lidí netýká...

smekl jsem slaměný klobouk
sklonil se k ní
a vsunul jí za ucho květinu...

vzala mne za ruku
a já ucítil to zvláštní brnění
v hrudi
jako dar od ženy
na obranu její cti
před soubojem
dávných rytířů...

vyšli jsme k severu
a za námi
tam u Laetoli
se táhlo pár stop
jako perly na náhrdelníku
v chladnoucím sopečném popelu...