vanesa

V jedné MŠ na Vysočině před koncem školního roku vyrostly rychle po dešti na pařezu ve dvorku houby. Než je stačili zlikvidovat, čtyřletá holčička je stihla v nestřeženém okamžiku ochutnat. Naštěstí to dopadlo dobře. Dětem se musí opakovaně klást na srdce varování před vším možným nebezpečím. I před houbami.:-)

Už je po žních, a proto mě zajímá, kam se poděl skřítek z obilí:-)))

Když je mi smutno, jdu do zahrady a rozhlédnu se kolem. V rohu je šípkový keř a já nechci, aby byl odstraněn, protože tam vidávám šípkovou vílu a vždycky mi udělá radost.:-)

Na konci zahrady máme ořech, který vloni uschl. Denně ho vidím. O kus dál je lískový ořech. A protože miluju víly a skřítky, věřím, že i v tom uschlém stromě nějaká byla, která přesídlila.:-)))

Vždycky je mi tak nějak divně, když myslivci honí zvěř. Nejraději bych všechny tvorečky schovala...:-)