enigman

po nalodění...

...

skutečnost nebo zdání....

poslouchám....

Vůně je jako sen…prolínající spojka…

Telefoní?….Kdo ví... Crrrrr...Někdo zvoní….

k Ní...

Na křižovatce bez značek...

Pro Vás,když budete vstávat….zatímco já budu po noční za svítání...po noci usínat steskem….

Vědomí nezvratné skutečnosti v budoucnosti a přesto….touha,naděje a víra jít dál…za Sluncem...

Na paleto Noci maluji tuží, jednu dívku se snivou duší… Aniž to děvče tuší... Je pro mě tón,který nikdo neslyší…. Temnotu ve světlo mění… Je i není…

O živelnosti...

Rád se nejen pohybuji,ale i čekám…. čekání ponouká k zamyšlení…. dívám se na to co je i na to co zatím? není…

...

Všeobecně si každý myslí,že hmota je něco plného a vesmír něco prázdného… přitom je to z hlediska kvantové mechaniky přesně naopak…..

Když černá stopa ocitne se na papíře, ideje zapýří se, probudí se zvíře…. v té bílé ploše vítr ohýbá duše... myšlenka na lásku dlí ve stínech stop... hladová... tiše….

Jen Tak..volně nebo do aktovky....

Monolog s imaginárním publikem....

Z hlubin paměti se mi doneslo,jak se mi pořád líbí černo – bílé řemeslo...

očividně neviditelná...