Plaváček...

Plavím se po nočním moři..
jen tak v triku….
místo hlavy harmoniku…
ve které vítr fouká…
dálkou ozvěna si brouká…
Dívat se na Svět zvenku….
Užít si každou chvilku…
Kdo ví co bude...
Kdo ví kam pluji…
Do pekla?
Do ráje?

Duše snu dál zápasí
s rozumem reality…
Možná boj vyhraje..
Možná prohraje…
Možná….

Jsem v popředí na přídi,
tuhle loď nikdo neřídí…
Ocelový klín nezná slitování,
dál vniká do kapalného seskupení…
Neví o tajné úmluvě….
Do náruče otevřené,
pro smějící se líc,
záhubě vstříct….
Naplno k naplnění
Buď vždy takový jaký jsi…
za tím si stůj…
to jediné si pamatuj….
Plný chod!
A loď se řítí dál….
ač kdesi vzadu svítí rudě nápis ,,Stůj,,…

Okem se prohnal zbloudilý tik…
Hluboko pode mnou,
vynořil se z vodní pěny omšelý název té lodi:
,,Titanik,,...