do nebe .../nebo do pekla/

.... a omlouvám se Dotě za ukradený a pozměněný název, ale nešlo odolat. A děkuji tímto nejmenovanému romantikovi z Čelákovic.

...

zákoutí myšlenek jsou neprobádaná území

..v průvanu slýchám jejich hlasy / od mala podléhám půvabům krásy/ rolniček, tretek, zvonivé masy...

pro tebe ...

cítím se pod psa – a to je jemné rčení /zkušenost další mám, které si celkem cením

a děkuji všem, kteří mi píší, ačkoli vědí, že mé komentáře jim samým jsou poslední dobou sporadické...

....dávám se do slov...po kouscích... dozrávám

* * *

Netipujte to prosím, není to moje dílko. Autor je znám, ale pro mě je to jako báseň od Shakespeara. Tak přesný popis toho, jak jsme žili na sídlištích v 60-tých letech jsem ještě neviděl.

... nepodceňuj lidi...

...

nosím to téma už cca 3 týdny v hlavě, četla jsem někde článek a zarylo se mi to v mysli /holčička se jmenovala Zoe

* * *

***

vzniklo jako komentár k básni ...

báseň? úvaha? aforizmus?

zavři oči, tlukot slyš...

**-**