Zje mrtvy! Lehni nebo nehraju

Netipujte to prosím, není to moje dílko. Autor je znám, ale pro mě je to jako báseň od Shakespeara. Tak přesný popis toho, jak jsme žili na sídlištích v 60-tých letech jsem ještě neviděl.
» autor: Siorak
» archiv Básně / Láska
Tak přátelé, ohlásil se mi autor tohoto dílka, je to nějaký Laďa Větvička, zdatný to blogař na www.vetvicka.blog.idnes.cz Díky, Laďo!

Pamatujete ještě, jak na každem sidlišťu byly klepače? To bylo užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku! Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinach obsahovala polychromovane bifenyly či jakesik jine sajrajty...
No a co? Koho zajimaly take cypoviny? Však aji moja dřevěna postylka, ve ktere sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi, ni?
Muj tata s mamu neměli žadne bezpečnostni šraky, abych nevypadnul z postylky a nejebnul se do hlavy. Tuž, možna sem se jebnul. Každopadně sem neměl žadnu flašku na piti, kera by byla zajištěna proti temu, aby sem se nezalknul, nebo abysem nepokypal drahu plovuci dlažku. Ani na oknach a na sporakunebyly žadne specijalni pojistky, abysem nevypadnul z okna, nebo abysem se nešel dobrovolně upect do truby. Na cypoviny nebyl čas, bo bylo třeba vyvařit posrane plinky. Koho by dneska napadlo vrazit použite pampersky do tatramatky nebo do hrnca na sporaku?
Když sem sednul na mojeho prvniho Pijonyra, neměl sem blembak na hlavě, kery dneska musi nosit povinně každy mameluk do 15 roku, a brzy bude určitě povinně nosit každy až do domova duchodcu. Když sem poprve zavodil na kolobce, šprajclo se mi předni kolo a rozbil sem si držku. Přesto muj tata s mamu nežalovali s pomoci pravnicke kancelaře učitelku. Zdupane sem dostal ja sam.
Když sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo z řeky. Raz sem se z teho posral, až mi slzy tekly, jak sem si dupu utiral lopuchama s kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne optymineralu? Či by mě napadlo, že děcka fčil nemožu z baraku bez pitička schovaneho v sofistykovanym zařizeni, kere brani vytečeni obsahu a pokydani galat??
Když zme šli ze synkama kopat bunkr k lesiku, měl sem v kapse chleba z maslem a zapijel sem to taku žlutu sodovku. Kamoš měl k temu navic zelenu papriku a červenu slazenu sodovku! Chlastali zme sodovky plne cukru a přesto si nepamatuju, že by kdokoliv z nas byl tlusty. Navic sem ja cucal tu jeho červenu a on zas pruboval moju žlutu.
Chleba při kopani bunkra překažal, tuž odpočival na boku v blatě a zežrany byl až pak. Aji s blatem. Myslite si, že mi z teho bylo blbě? Nikdy! Ani opary zme nedostali. A to zme si gzichty nepotirali preventyvně jelenim lujem a podobnyma cyparnama.
Žižaly zme taku malu rybyčku řezali na poloviny, bo nam ve škole řikali, že žižala je užitečny tvor a že když se rozpuli, tak doroste! Škoda, že nam neřekli, že doroste jen ta jedna polovina.
Dodom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her (třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země), byl ztraceny.
Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. V televizi byly dva kanaly a tych tekla enem žumpa. Když kamoš přitahnul do lesika kytaru a začal hrat Hotel Kalyfornyja, byl pan buch. Okamžitě na něm viselo deset bab. Tuž, bylo nam patnact. Našli zme kamoše venku aji bez mobila. Byli v lesiku, v bunkru, nebo na hřišťu.
Padali zme do potoka, padali zme ze stromu, z klepača, lamali si hnaty, robili zme si modřiny, sypali zme si pisek do vlasu aji do oči. Byl to naš problem. Kdo si doma stěžoval, dostal ještě přidane. Mliko se pilo od kravy, kobzole se kradly jezeďakum a pekly a žraly se zelene, šťovik chutnal dokonale a třešně zme kradli susedovi anebo v aleji v Martinově. Kdo se prozradil a spadnul ze stroma, ten s nama přiště nešel, bo kdo by tež lazil s mamlasem?
Na koleje zme valili hřebiky a padesatihaliřove mince. Zustavaly z nich fajne placky. Přes řeku zme lozili po teplovodnich rurach tak dluho, až tam jakysik cyp namontoval take špičate zabrany. Škoda, možna byzme vymysleli aji prvni bandži džamping.
Okolo byl komunystycky socializmus, a přesto zme byli svobodni. Žadne hlupe předpisy nas nesvazovaly. Bylo nam jedno, jake zakřiveni maju banany, bo stejně byly akorat parkrat za rok. V době, kdy opravdu dozravaly. Gulaš a koprovka byly nejlepši ze včerejška. Z buřtu při opekani vykapaval poctivy praseči tuk a přestože zme to žrali černe připalene, bylo nam fajně a neměli zme pocit, že žereme polyvinylchloridovy bazmek.
Tak si řikam, jak je kurva možne, že vlastně ještě žijem? Jak zme to mohli bez předpisu EuroSajuzu přežit?
Upozorneni: Tento e-mail a jakekoliv k nemu pripojene dokumenty mohou byt duverne a jsou urceny pouze jeho adresatum. Jestlize jste obdrzel(a) tento e-mail omylem, informujte laskave neprodlene jeho odesilatele a obsah i s prilohami a kopiemi vymazte ze sveho systemu. Nejste-li adresatem, neni povoleno tento e-mail jakkoliv uzivat, rozsirovat, kopirovat ci zverejnovat. Odesilatel e-mailu neodpovida za eventualni skodu zpusobenou modifikacemi ci zpozdenim prenosu e-mailu.
Disclaimer:This electronic mail message and any files attached to it are intended solely for the named addressee(s) and may be legally privileged and/or confidential. If you have received this electronic mail message in error please contact the sender without any delay and delete it, all copies of it and all files transmitted with it from your system immediately. If you are not the addressee the use, distribution, copying, divulging and disclosure of this electronic mail message is prohibited. The sender of this electronic mail message shall not be held liable for any damage that may be caused by any modifications or delay in the transmission of it.
» 20.08.2010
» komentářů: 5

» 20.08.2010 - 09:42
Romana Šamanka:
i ty plenky už byly tehdy navyše -stejně jako kočáře – kdybys šel ještě o nějakou tu generaci dál – pleny nebyly a děti se nosili v šátku - apropo kdy naposledy si dostal rukou psaný dopis ... ...
» 20.08.2010 - 12:41
Siorak:
Letos. Ale byla to jen pohlednice.
» 21.08.2010 - 15:25
Viktorie Zvalová:
Já stále posílám rukou psané dopisy a na klepač z dětství si velice dobře vzpomínám.
» 23.08.2010 - 18:01
isisleo:
..body jsou....za pravdu..
» 28.08.2010 - 22:44
La Suneteto:
Laďa je jeden z mála blogů, které už dlouho pravidelně sleduju. Doporučuju ti ještě Vítka Kučíka, je to sice úplně jiný, ale velice dobrý.
Btw. taky se mi to moc líbilo, ač jsem o nějakej ten pátek mladší, bylo to s námi obdobné. )
Dnes je ale všechno jinak...
Předchozí: O lásce | Následující: Láska je chameleón

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.