Tygr

Tygře,tygře! Polykáš
džungli noci její plášť
z její řeky nocí’s pil
pach té krve z tlamy smyl

To nýty bran pekelných
odráží se z očí tvých
či snad taky z výhně plát
znáš touhu i umírat

Kdo v tvém srdci vykoval?
Moc a sílu,byl jsi král?
Kolika zas ten tvůj klid
spáti nedal jak z hvězd třpyt

Kým že jsi byl povolán?
Dávat kolem spousty ran
páchat hrůzy strašlivé
a kdo vede drápy tvé?

Až jednou přesně vystřelí
tak dokonáno dílo tvý
pod nebem plným beránků
i džungle nocí oněmí

Tygře,tygře umíráš
v očích smutek světa máš
bůh ten svět tak sestrojil
aby smrtelný v něm každý byl...