žebra

Když rvu si žebra z hrudi
aby jsi měla blíž
ke studni co je po okraj
mou láskou naplněna
a vše kolem co studí
rozbiji jak led v tříšť
a půjdu v světa kraj
kde z tříště mořská pěna
přílivem břehy budí
tam v jednom z nalezišť
je jenom jeden ráj
kde budou naše jména
vhozena do osudí
napiš si na nás kříž
a klidně betla hraj
ta deka rozprostřená
srpnový sena
koňská stáj
zákony Ňůtna,zemská ťíž
my oba ruďí
stěny sténaj
a bozi ani nedýchaj.