Víš, moje „doma“

Víš, moje „doma“ je hodně pohyblivé.
Když jedu k našim – jedu domů. A cestou si říkám jak jsou naše hory krásné a pak když dojedu do Košic řeknu si „Konečně doma!“
Když jedu zpátky a zase mám ČR signál, tak si říkám už abych byla doma.
Pak když se přiblížím na dohled k Praze tak mi srdce začne plesat, a na závěr když zalezu do svého doupěte, tak jsem konečně doma.

Asi 10 dnů jsem bydlela na Pahar Ganj (Velký bazar) v Delhi, pak jsme jeli do Pushkaru a když jsme se vrátili na Pahar Ganj a já již rozeznávala tváře některých předavačů a viděla již známý chaos, prach a špínu, zase jsem měla pocit, že se vracím domů – tady to znám, tady jsem doma.

Nejvíc doma se cítím tam, kde to znám, cítím se bezpečně a dovolím si být bez masek a závojů.