ztišená

Poslouchám mantru
a je mi tak sladce-krotce,
jako když unavené kotě usíná.

Mé srdce zlatě září
a světlo tělem pulzuje.

Hudba, dech, meditace -
s bublinkami na Tě,
jsem jako bonaqa jemně perlivá.

Když tam-tam se zklidní -
udává rytmus harmonie,
bublinky šumí pryč a
blaho se všem
do prostoru promítá.

Do nitra, do duše,
choulím se, pronikám,
svou mantru – šest ctností srdce -
nahlas i tiše odříkám:
_________ děkuji,
______ soucítím,
____ odpouštím,
___ klaním se,
__ chápu, neb alespoň se snažím pochopit
_ své statečné srdce všemi smysly,
něco, co JE a nelze to uchopit,
pro Tebe i blaho Celku dám.