Samaritáni – víra a láska

IX.

„Pojďte dál příteli.“
„Zdravím tě, Kale. Čím mohu být užitečný?“
„Johne, snažíme se pochopit všechny důležité aspekty vašeho života. Chceme vám pomoci, ale bez toho, abychom chápali vaše potřeby, vaši duši, to nepůjde. Musíme být velmi opatrní. Vaši civilizaci čeká velký skok, ale taky by ji mohl zničit. Jakkoli jsme dokázali pochopit a využít mnoho zákonů, nedokážeme je měnit.“
„Přírodní zákony? Ty jsou přece nezměnitelné. Dají se jen více poznat.“
„Ano, ale co nebo kdo stojí nad nimi? Odkud se vzal vesmír a jeho přírodní zákony? Co když existují přírodní zákony, které z principu nemůžeme poznat, protože jsou v jakémsi nadvesmíru?“
„Mnozí lidé věří, že tou hybnou silou, tím nadvesmírem, je Bůh. Původní náboženství věřila v mnoho personifikovaných bůžků a bohů, kteří byli odvozováni od mocných a zdánlivě nepoznatelných událostí a sil, které ovlivňovaly životy lidí. Deště, vítr a vichřice, oheň a požáry, voda a povodně. Živly, které tak snadno mohly přírodní lidi připravit o život.“
„Ano, tohle si umím představit a je to ovlivněno stupněm poznání.“
„A to nás lidi dovedlo k jednomu Bohu, Hospodinovi, který se stal personifikací všech přírodních sil a řídil osudy lidí, jako pastýř stádo oveček. Ale, ačkoli to nikdy nebylo s jeho personifikací tak jednoznačné, tato představa postupně také byla překonána. Původně takový Bůh především stanovoval pravidla lidského soužití. Byl věčnou, nadřazenou a nezpochybnitelnou autoritou jednající v zájmu společenství, které mu sloužilo. A také on sloužil stabilitě a rozmachu společnosti, kterou stmelovala víra v něj. V raných fázích vývoje lidstva se daly boží zákony shrnout do několika omezení a zákazů, ale univerzální podstatou bylo pravidlo „oko za oko, zub za zub“. Tohle pravidlo je pro všechny pochopitelné a zdá se být správné, proto se jej lidé často přidržují. Odpovídá dobře strategii přežití jedince.“
„Ale jak jsme zjistili z vašich informačních zdrojů, na Zemi existuje víc náboženství, které se liší..“
„Ano, liší i neliší. Jsou různá, co se týče formy, ale náplň mají v podstatě stejnou. Směřují k jedné univerzální síle, která je absolutní příčinou všeho. A v tom se vlastně shodují s vaší představou o možnosti řídícího prvku přítomného v jakémsi nadvesmíru, který stanovuje pravidla, přírodní zákony.“
„Předpoklad existence nadvesmíru nevede k představě nějaké osoby, která stvořila náš vesmír.“
„Ano, také dnešní představy o Bohu vylučují rovněž jeho personifikaci. Považují jej za univerzální, nepopsatelnou, všudypřítomnou sílu, která nemá tvar ani jméno. Jméno má jen v našich představách, my jsme té síle dali jakési jméno. A tady je styčný bod, kde se ukazuje, že vědecké poznání, pokud je upřímné a autentické, dospívá ke stejným závěrům představy absolutna, jako náboženské systémy. Jak věda, tak náboženství se k tomu musely dopracovat a i když stojí zdánlivě proti sobě, ve skutečnosti si navzájem pomáhají.“
„Pravdou však je, že pro mnoho lidí je taková představa neuchopitelná, příliš abstraktní a neobejdou se bez konkrétní představy. Náboženství se navíc neomezuje na to, že uznává tvořivou sílu nad celým vesmírem. Je samo řídící silou. Ne pro vesmír, ale pro lidskou společnost. Proto potřebujeme kněze a lidi, kteří jdou příkladem, aby pomáhali všem zpřístupnit pochopení vesmíru, ve kterém se nacházíme a přírodní zákony, které náši společnost řídí.“
„Ale tohle všechno je jen zjednodušená představa, navíc prezentovaná člověkem, který je sociolog, nikoli kněz nebo teolog. Budeš se muset zeptat povolanějších.“
„Zeptám, ale pokud je to jak říkáš, naše představy a myšlenky se velmi shodují. Naše společnost prošla podobným vývojem.“

„Ještě by mě zajímalo, co podle tvého názoru lidi v životě motivuje?“
„Je to více prvků a stanovit priority je velmi složitá otázka, na které se lidé neshodují. Velkou roli hraje uspokojení základních existenčních potřeb, což je potrava, pocit bezpečí a určitého pohodlí, uspokojení sexuálních nároků.
Pak je tu potřeba být milován a uznáván, která se ve skryté formě objevuje v téměř celém našem konání, pokud deficit uspokojení základních potřeb není příliš naléhavý. Souvisí to s uspokojením potřeby zařazení do lidské společnosti.Pro uspokojení této potřeby jsou lidé ochotni hodně slevit v nárocích na uspokojení těch druhých. Mnozí si snaží koupit uspokojení potřeby lásky tím, že ji směňují za materiální statky uspokojující základní potřeby lidí, ale moc to nefunguje.
Potřeba být někým milován a uznáván ja nýzývána LÁSKA. Stojí asi na vrcholu lidských potřeb, která nás odlišuje od primitivních zvířat. Ale u vyšších forem života, jakou jsou třeba savci lze pozorovat její projevy rovněž. Vznikla nejspíše z potřeby soudržnosti jako důležitého faktoru přežití.
„Ale z naší analýzy vztahů mezi vámi vidíme, že se o uspokojení této potřeby snaží velká většina lidí naprosto zcestným způsobem. Vždyť vaše základní potřeby jsou uspokojeny více než kvalitně a vy se absurdně snažíte o další a další hromadění prostředků k jejich uspokojení. Dokonce ne ani tak k jejich uspokojení, jako k uspokojení pocitu převahy, který potřebujete k uspokojení všech fiktivních umělých požadavků, které vznikají ve vašem čím dál, tím více umělém světě. Kupujete si čistou vodu a budete si nejspíše brzy kupovat i vzduch. “
„Ano, musím souhlasit, sami ani nevíme, proč to děláme. Snad je to v naší lidské povaze být jeden druhému vlkem za každých okolností. Vede to ke konkurenci, hybné síle našeho pokroku a zároveň překážce v naší cestě za láskou. Ale proč?“
„Deformovaná představa, že potřebu lásky lze uspokojit mocí nad druhými lidmi mezi vámi způsobuje soupeření o co nejvyšší moc, snahu nahromadit prostředky, majetek, postavení na vyšší úrovni, než ti druzí a ovládat je. Ve skutečnosti, čím větší člověk má moc a majetek, tím více je sám, ačkoli obklopen spoustou pochlebovačů, kterým nemůže věřit a tudíž dále od splnění svého snu. Proběhne jakási substituce lásky za moc. Také dochází k mylné interpretaci této potřeby a také samotného pojmu. Je redukována na vztahy založené na sexuálním pudu. Snad proto, že máte vnitřní dispozici dosáhnout ve spojení s mocnou silou sexuality záblesků skutečné lásky. Ale tato redukce vede k omezené představě, že láska a sex jsou to samé. Máme pro vás návrh.“
„Poslouchám.“
„Vidíte zde první ukázky našich technologií, které vám můžeme nabídnout. Nemůžeme je vám jen tak předat, protože by jste je využili právě pro konkurenční boj a mohlo by to skončit zničením celé planety. „Proto bychom rádi postavili více ostrůvků na vaší Zemi podobných Sammeringu. Jejich služby bychom už nadále nenabízeli losováním, ale na vztazích, které nazýváte komerčními, tedy za peníze. Na principu nabídky a poptávky. Mohl byste tento návrh předložit vaší vládě?“
„Samozřejmě to udělám. Očekávám určitý odpor, protože zvýšená nabídka z vaší strany zřejmě zasadí silnou ránu lobby žijící z turistiky.“
Kal Rios se jen záhadně pousmál.