Možná ..

Někdy jsou hluché chvíle
že dýcháš žhavé olovo
neuneseš své vlastní slovo
a sám do sebe máš míle.

V hrdle ti sklapla past
ruce přemohla vlastní duše
v uších praská oheň buše
nemáš už co v sobě krást.

Bezmocně se jen zmítáš
nepomáhá nic, ani chlast
nepřinesl ti úlevnou slast
smrt v sobě radostně vítáš

Cynik na mém špinavém dvoře
říká snaž se, kurva, snaž,
nebo se v pekle špíno smaž
nemáš protekci tam nahoře.

Kurva, Ty jsi nezapomněl
že jsem ti nenosil bakšiš?
proč pliješ mi Bože na ksicht
udělal jsem snad víc, než směl?

Ne, je to moje zapomnění
pokud Je, nejsem jeho cíl
v jiných jsem Jeho přece ctil
však zdá se, že vůbec není.

Pochybné pochyby cítím,
nevím, čím JE, vím, čím NENÍ
nedá se uchopit, stále se mění
a není lampou co nám svítí

Určitě nedá se nijak koupit
ani když zaprodáš mu duši
dá se jen neznatelně tušit
že honí se za nim hloupí.

Není to soudce, ani učitel
co s rákoskou počítá hříchy
a nad čím se potrhal smíchy
že ne my, ale ON je spasitel

Tak se mi zdá, že slyším hlas
zvedni se děvko z toho prachu
zbav se toho pochcaného strachu
a buď mi důstojným obrazem zas.