Úvaha o nesmrtelnosti.
***
» autor: Siorak |
Každý člověk se chtě nechtě občas zamyslí nad tím, že jeho život je konečný. Každý tuto skutečnost přijímá jinak a také se názor každého mění s věkem, s blížící se smrtí.
Nechci teď dojít k nějaké obecně platné pravdě, takže komu se to nebude líbit, klidně tady bez ostychu napíšte svůj názor.
O nesmrtelnosti se nejčastěji mluví v souvislosti s nesmrtelnou duší, popřípadě někdy i o nesmrtelnosti těla. Zatímco možnosti nesmrtelného těla nikdo moc nevěří, s nesmrtelností duše je to složitější.
Jenže – položím zdánlivě banální otázky. Co je to duše? Co je to nesmrtelnost? Co si pod těmito pojmy představujete? Obávám se, že každý něco trošku jiného a vystřihnout precízní definici se nikomu nepodařilo a nejspíš ani nepodaří. Přece nelze někomu nařizovat podle škatulky jak si má představit nesmrtelnost, nebo duši.
Žádný člověk se nemůže postavit do této role. Jen samozvanec. Falešný prorok.
Tedy k duši. Asi nejrozšířenější představa je, že je to jakýsi nehmotný, neviditelný odraz našeho těla, kterou obyčejní lidé nemohou vidět. A navíc v této substanci sídlí (naše) ego.
Vlastně to máme uvnitř sebe, dokud žijeme. Tělo umře, ego zůstane zachováno na nehmotném médiu. takže naše ego je vlastně nesmrtelné. Na můj vkus dost jednoduchá představa postrádající fantazii.
A co zajímavého z ní vyplývá? Jakmile je Ego nesmrtené, nemusí to být vždy dobře. Vždyť co teď s ním? Může být odměňováno, nebo trestáno. Stačí z kosmického hlediska několik „sekund“ – pozemský život – a může být věčně zatraceno. Ten kdo to vymyslel je podle mě obyčejný sadista. Nemusíte se mnou souhlasit, ale nevěřím tomu ani za mák. Nedává mi to smysl jiný, než, že to dobře funguje za života jako negativní motivace. Motivace strachem z bolesti a ještě k tomu věčné. Vlastně i pozitivní, protože pro vzorné duše čeká odměna ve formě slastí. Tím se dostáváme k další zajímavé vlastnosti duše. Ego samo o sobě necítí bolest, ta je způsobena informací specifických receptorů posílanou do mozku. Egu, chcete li. Takže buď má nehmotné tělo nějaké podobné zařízení na vnímání bolesti, nebo jsou to muka jen psychická.
Teď přidám jinou hypotézu. Člověk, včetně Ega, je tvořen informacemi. Informace přijímá, vytváří a také ukládá. A taktéž je to s duší. Je to určitý nemalý souhrn malých informací, které jsou příčinou organizovaných vyšších forem života. Bez nich jsme skutečně jen ten příslovečný prach. Po smrti se informace tvořící ego spolu s médiem, kterým je naše tělo, rozpadá, je tedy smrt zánikem Ega. To ale neznamená, že po nás nic nezůstane. Pokud se jedná o nějaké pomníky, nebo pyramidy – ty tu zůstanou možná po těch, kdo je vytesal a postavil, ale i tohle je otisk ega. Důležitější je to, co v podstatě nevědomky předáváme dalším generacím, protože lidské společenství lze rovněž chápat jako organismus, který se vyvíjí. A každý z nás, ať chce nebo ne, přikládá svým životem svou cihličku. I inkvizice, i Hitler, i Stalin něco přinesli – určitou zkušenost, která mimo je úroveň vnímání naší vědomé činnosti.
No a nesmrtelnost? Co se stalo, nemůže se odestát. Známá je teorie mávnutí motýlího křídla před milióny let, které spustilo řetězec kauzálních událostí, jehož výsledkem můž být dnes třeba globální oteplení. Taktéž každý lidský život je zařazuje mezi ono nekonečno příčin a určuje alespoň malým podílem budoucnost vesmíru.
Berme to jako dvě hypotézy, z nichž žádná se nedá dokázat. Ale taky se nedá žádná z nich vyvrátit. Můžeme jen jedné, nebo druhé věřit. Anebo v něco úplně jiného. Ať si každý vybere sám.
Nechci teď dojít k nějaké obecně platné pravdě, takže komu se to nebude líbit, klidně tady bez ostychu napíšte svůj názor.
O nesmrtelnosti se nejčastěji mluví v souvislosti s nesmrtelnou duší, popřípadě někdy i o nesmrtelnosti těla. Zatímco možnosti nesmrtelného těla nikdo moc nevěří, s nesmrtelností duše je to složitější.
Jenže – položím zdánlivě banální otázky. Co je to duše? Co je to nesmrtelnost? Co si pod těmito pojmy představujete? Obávám se, že každý něco trošku jiného a vystřihnout precízní definici se nikomu nepodařilo a nejspíš ani nepodaří. Přece nelze někomu nařizovat podle škatulky jak si má představit nesmrtelnost, nebo duši.
Žádný člověk se nemůže postavit do této role. Jen samozvanec. Falešný prorok.
Tedy k duši. Asi nejrozšířenější představa je, že je to jakýsi nehmotný, neviditelný odraz našeho těla, kterou obyčejní lidé nemohou vidět. A navíc v této substanci sídlí (naše) ego.
Vlastně to máme uvnitř sebe, dokud žijeme. Tělo umře, ego zůstane zachováno na nehmotném médiu. takže naše ego je vlastně nesmrtelné. Na můj vkus dost jednoduchá představa postrádající fantazii.
A co zajímavého z ní vyplývá? Jakmile je Ego nesmrtené, nemusí to být vždy dobře. Vždyť co teď s ním? Může být odměňováno, nebo trestáno. Stačí z kosmického hlediska několik „sekund“ – pozemský život – a může být věčně zatraceno. Ten kdo to vymyslel je podle mě obyčejný sadista. Nemusíte se mnou souhlasit, ale nevěřím tomu ani za mák. Nedává mi to smysl jiný, než, že to dobře funguje za života jako negativní motivace. Motivace strachem z bolesti a ještě k tomu věčné. Vlastně i pozitivní, protože pro vzorné duše čeká odměna ve formě slastí. Tím se dostáváme k další zajímavé vlastnosti duše. Ego samo o sobě necítí bolest, ta je způsobena informací specifických receptorů posílanou do mozku. Egu, chcete li. Takže buď má nehmotné tělo nějaké podobné zařízení na vnímání bolesti, nebo jsou to muka jen psychická.
Teď přidám jinou hypotézu. Člověk, včetně Ega, je tvořen informacemi. Informace přijímá, vytváří a také ukládá. A taktéž je to s duší. Je to určitý nemalý souhrn malých informací, které jsou příčinou organizovaných vyšších forem života. Bez nich jsme skutečně jen ten příslovečný prach. Po smrti se informace tvořící ego spolu s médiem, kterým je naše tělo, rozpadá, je tedy smrt zánikem Ega. To ale neznamená, že po nás nic nezůstane. Pokud se jedná o nějaké pomníky, nebo pyramidy – ty tu zůstanou možná po těch, kdo je vytesal a postavil, ale i tohle je otisk ega. Důležitější je to, co v podstatě nevědomky předáváme dalším generacím, protože lidské společenství lze rovněž chápat jako organismus, který se vyvíjí. A každý z nás, ať chce nebo ne, přikládá svým životem svou cihličku. I inkvizice, i Hitler, i Stalin něco přinesli – určitou zkušenost, která mimo je úroveň vnímání naší vědomé činnosti.
No a nesmrtelnost? Co se stalo, nemůže se odestát. Známá je teorie mávnutí motýlího křídla před milióny let, které spustilo řetězec kauzálních událostí, jehož výsledkem můž být dnes třeba globální oteplení. Taktéž každý lidský život je zařazuje mezi ono nekonečno příčin a určuje alespoň malým podílem budoucnost vesmíru.
Berme to jako dvě hypotézy, z nichž žádná se nedá dokázat. Ale taky se nedá žádná z nich vyvrátit. Můžeme jen jedné, nebo druhé věřit. Anebo v něco úplně jiného. Ať si každý vybere sám.
» 15.03.2008
» komentářů: 21
» 15.03.2008 - 07:14
spare:
Hypotéz je asi mnohem víc, a i když to každý neumí tak přehledně vyjádřit jako Ty, tak má svou představu.
Jak si říkal výše.
A to je dobře.
Nejhorší asi je, když člověk žije „ze dne na den“, „po nás potopa“ a „žijeme jenom jednou“ – je vidět, jak často o tom naši předkové přemýšleli
- a vůbec ho nezajímá, co bude po smrti s ním,
a co po něm zbyde.
Jsem zvědavá na reakce...
Hypotéz je asi mnohem víc, a i když to každý neumí tak přehledně vyjádřit jako Ty, tak má svou představu.
Jak si říkal výše.
A to je dobře.
Nejhorší asi je, když člověk žije „ze dne na den“, „po nás potopa“ a „žijeme jenom jednou“ – je vidět, jak často o tom naši předkové přemýšleli
- a vůbec ho nezajímá, co bude po smrti s ním,
a co po něm zbyde.
Jsem zvědavá na reakce...
» 15.03.2008 - 08:28
sioned:
No já s tebou budu hodně souhlasit.Podle mě je první hypotéza nepřijatelná hlavně proto, že je založená na lidském strachu, ona strach vlastně má budit a přitom strach je původcem zlého.To už je pozitivnější a zajímavější budhistické pojetí..
A k tvé druhé teorii? Podle mě jsi to vystihl tím, když říkáš, že nesmrtelnost je v tom, že co se stalo, nemůže se odestát, nic není jen tak, všechno má nějaký hlubší smysl, souvisí s něčím dalším..atd.My měníme svět, tím že žijeme..že máme děti, ale zdaleka ne jen tím...
No já s tebou budu hodně souhlasit.Podle mě je první hypotéza nepřijatelná hlavně proto, že je založená na lidském strachu, ona strach vlastně má budit a přitom strach je původcem zlého.To už je pozitivnější a zajímavější budhistické pojetí..
A k tvé druhé teorii? Podle mě jsi to vystihl tím, když říkáš, že nesmrtelnost je v tom, že co se stalo, nemůže se odestát, nic není jen tak, všechno má nějaký hlubší smysl, souvisí s něčím dalším..atd.My měníme svět, tím že žijeme..že máme děti, ale zdaleka ne jen tím...
» 15.03.2008 - 09:11
ivkaja:
Tuším už dávno, že jsi takový „zakuklený filosof“:-)
Můj názor na toto téma je:
1.) To, co přesahuje náš lidský rozum, rozumem pochopit prostě nelze, ať to budeme pojmenovávat jakkoli...
2.)Vše je energie a žádná energie se neztrácí, pouze přeměňuje..
HOWGH:-)
Tuším už dávno, že jsi takový „zakuklený filosof“:-)
Můj názor na toto téma je:
1.) To, co přesahuje náš lidský rozum, rozumem pochopit prostě nelze, ať to budeme pojmenovávat jakkoli...
2.)Vše je energie a žádná energie se neztrácí, pouze přeměňuje..
HOWGH:-)
» 15.03.2008 - 09:51
Aťan:
Souhlasím se sionedem, že buddhistické pojetí nám vnitřně může pomoci zkvalitnit život. Ale je tu samozřejmě červíček pochybnosti – není tento směr opět lidský vynález na zmírnění pozemských útrap? Nerejpu se v tom, beru lecos z buddhismu jako placebo a pomáhá mi.
Souhlasím se sionedem, že buddhistické pojetí nám vnitřně může pomoci zkvalitnit život. Ale je tu samozřejmě červíček pochybnosti – není tento směr opět lidský vynález na zmírnění pozemských útrap? Nerejpu se v tom, beru lecos z buddhismu jako placebo a pomáhá mi.
» 15.03.2008 - 12:37
Bíša:
Smrtí pro člověka končí vše. Jako ateista oceňuji
výrok ze Starého zákona – Prach jsi a v prach se
obrátíš. Po dobrém člověku zůstane jeho odkaz
a vzpomínky na něj. Po špatném, jen úleva okolí
i varovné memento...
Smrtí pro člověka končí vše. Jako ateista oceňuji
výrok ze Starého zákona – Prach jsi a v prach se
obrátíš. Po dobrém člověku zůstane jeho odkaz
a vzpomínky na něj. Po špatném, jen úleva okolí
i varovné memento...
» 15.03.2008 - 13:32
Dao de:
První druh nesmrtelnosti, tedy nesmrtelnosti ega je hloupost, která je založena na nevědomosti a špatné interpretace některých náboženství. Ego není věčné, to si lze vyzkoušet už v tomto životě. Dnes a denně se ego ztrácí, stačí pozorně sledovat. Na té druhé hypotéze je toho spousta pravdivého. Ale píšeš, že smrtí se informace vymažou. Tak tomu jistě není. Sám píšeš, že mávnutí křídla před miliony let klidně mohlo oteplit planetu. To klidně mohlo. Jeden mystik řekl: „Zasedání parlamentu v nějakém státě je pro vesmír stejně důležitý jako padající list, který se utrhl ze stromu.“ Vše spolu souvisí a hledat veškeré propojenosti karmy je nemožné.
V té druhé hypotéze postrádám nesmrtelnost. Myslíš nesmrtelnost ve věcech, které stvoříš za života a které tě přežijí? Tyhle věci jsou ale také smrtelné, jsou dočasné, žádná pyramida tu nebude věčně. Ale přece jen se něco promítá na nesmrtelném pozadí, je tu určitá nesmrtelná linie. Je tu o tom není pochyb. Přímo nás bije do očí. Zakončím moudrou větou Buddhy:
„Žádný brahma ani žádný bůh není tvůrcem tohoho koloběhu života a smrti, jen prázdné jevy tu pokračují, závislé na hromadění podmínek.“
A o tom to je, něco se tu opakuje, ale jestli je to ego, nebo duše, na to neznám odpověď Je to prostě jen prázdný jev, žádné já.
První druh nesmrtelnosti, tedy nesmrtelnosti ega je hloupost, která je založena na nevědomosti a špatné interpretace některých náboženství. Ego není věčné, to si lze vyzkoušet už v tomto životě. Dnes a denně se ego ztrácí, stačí pozorně sledovat. Na té druhé hypotéze je toho spousta pravdivého. Ale píšeš, že smrtí se informace vymažou. Tak tomu jistě není. Sám píšeš, že mávnutí křídla před miliony let klidně mohlo oteplit planetu. To klidně mohlo. Jeden mystik řekl: „Zasedání parlamentu v nějakém státě je pro vesmír stejně důležitý jako padající list, který se utrhl ze stromu.“ Vše spolu souvisí a hledat veškeré propojenosti karmy je nemožné.
V té druhé hypotéze postrádám nesmrtelnost. Myslíš nesmrtelnost ve věcech, které stvoříš za života a které tě přežijí? Tyhle věci jsou ale také smrtelné, jsou dočasné, žádná pyramida tu nebude věčně. Ale přece jen se něco promítá na nesmrtelném pozadí, je tu určitá nesmrtelná linie. Je tu o tom není pochyb. Přímo nás bije do očí. Zakončím moudrou větou Buddhy:
„Žádný brahma ani žádný bůh není tvůrcem tohoho koloběhu života a smrti, jen prázdné jevy tu pokračují, závislé na hromadění podmínek.“
A o tom to je, něco se tu opakuje, ale jestli je to ego, nebo duše, na to neznám odpověď Je to prostě jen prázdný jev, žádné já.
» 15.03.2008 - 14:25
Siorak:
Dharmaby, možná se mi to nepodařilo dost jasně vyjádřit.
Nesnažil jsem se v druhé hypotéze říct, že nesmrtelnost neexistuje. Naopak chtěl jsem říct, že ego nenínesmrtelné, narozdíl od tvrzení první hypotézy. Cituji:
„Po smrti se informace tvořící ego spolu s médiem, kterým je naše tělo, rozpadá, je tedy smrt zánikem Ega.“ Také jsem neměl na mysli, že samotné pyramidy nebo pomníky zaručují nesmrtelnost. Ale jejich informační otisk ano. Stejně jako otisk pouhých myšlenek. Cituji:
„pomníky, nebo pyramidy – ty tu zůstanou možná po těch, kdo je vytesal a postavil, ale i tohle je otisk ega“
Dharmaby, možná se mi to nepodařilo dost jasně vyjádřit.
Nesnažil jsem se v druhé hypotéze říct, že nesmrtelnost neexistuje. Naopak chtěl jsem říct, že ego nenínesmrtelné, narozdíl od tvrzení první hypotézy. Cituji:
„Po smrti se informace tvořící ego spolu s médiem, kterým je naše tělo, rozpadá, je tedy smrt zánikem Ega.“ Také jsem neměl na mysli, že samotné pyramidy nebo pomníky zaručují nesmrtelnost. Ale jejich informační otisk ano. Stejně jako otisk pouhých myšlenek. Cituji:
„pomníky, nebo pyramidy – ty tu zůstanou možná po těch, kdo je vytesal a postavil, ale i tohle je otisk ega“
» 15.03.2008 - 20:20
Dao de:
já ti rozuměl, jen jsem hledal v druhé hypotéze nějakou zmínku o nesmrtelnosti. Nevěděl jsem, co je v druhé hypotéze nesmrtelné. Teď už vím, že tam nic takového není.
já ti rozuměl, jen jsem hledal v druhé hypotéze nějakou zmínku o nesmrtelnosti. Nevěděl jsem, co je v druhé hypotéze nesmrtelné. Teď už vím, že tam nic takového není.
» 17.03.2008 - 14:24
Weylin:
Zajímavé..Ale možná by bylo zajímavé se zkusit zamyslet-když se mluví o nesmrtelnosti-co je vlastně smrt.A na to hned co je život a proč vůbec touží člověk po nesmrtelnosti.Je nesmrtelnost,jak si to většina představuje,život v nekonečně dlouhém čase,nebo v žádném čase?-Pokud přijmem že nějaká vnitřní entita-duše-existuje.Pokud neexistuje tak je to bezpředmětné o tom diskutovat.A ted´je zásadní otázka:-)-jak to zjistit?Může se tomu věřit,ale to mě nezajímá,mě zajímají fakta.Jak zjistit jestli existuje to,co se nazývá duše.Po pravdě,já nevím.Tuším,ale nevím..
Zajímavé..Ale možná by bylo zajímavé se zkusit zamyslet-když se mluví o nesmrtelnosti-co je vlastně smrt.A na to hned co je život a proč vůbec touží člověk po nesmrtelnosti.Je nesmrtelnost,jak si to většina představuje,život v nekonečně dlouhém čase,nebo v žádném čase?-Pokud přijmem že nějaká vnitřní entita-duše-existuje.Pokud neexistuje tak je to bezpředmětné o tom diskutovat.A ted´je zásadní otázka:-)-jak to zjistit?Může se tomu věřit,ale to mě nezajímá,mě zajímají fakta.Jak zjistit jestli existuje to,co se nazývá duše.Po pravdě,já nevím.Tuším,ale nevím..
» 05.05.2008 - 10:56
Daniel S.:
Nesmrtelnost = obejít smrt. Takhle si to představuju já. Je smrt koncem bytí člověka? Skládá se člověk jen z hmoty a nebo má v sobě i složku, která se bez těla obejde?
Je svět jen shlukem příčin a souvislostí a nebo se všechno děje podle předem nastaveného programu? Je za vývojem jen náhoda nebo statistika a nebo je za ním nějaká síla?
Nesmrtelnost = obejít smrt. Takhle si to představuju já. Je smrt koncem bytí člověka? Skládá se člověk jen z hmoty a nebo má v sobě i složku, která se bez těla obejde?
Je svět jen shlukem příčin a souvislostí a nebo se všechno děje podle předem nastaveného programu? Je za vývojem jen náhoda nebo statistika a nebo je za ním nějaká síla?
» 05.05.2008 - 11:27
Siorak:
Nesmrtelnost = obejít smrt. Takhle si to představuju já.
I takhle se to dá říct. Je smrt koncem bytí člověka?
Věřím, že je koncem Ega. Neboli už není žádné Já, které by si pamatovalo život, cítilo bolest, radost atd. Skládá se člověk jen z hmoty a nebo má v sobě i složku, která se bez těla obejde?
Veřím, že tato složka existuje a hned dvě.
Je to právě ono Já, informace o životě Ega na světě vezdejším, které se, alespoň prozatím, bez těla neobejde, protože jiný nosič této informace nebyl doposud vynalezen.
Druhou složkou je genová informace, která se sice v původní unikátní konfiguraci také ztrácí, (pokud pomineme klonování) ale je složkou genů dalších generací. Zda je nesmrtelná, to asi ne, ale může přes potomky přežít i milióny let. Je svět jen shlukem příčin a souvislostí a nebo se všechno děje podle předem nastaveného programu?
Třeba je všechno zcela kauzální, ale ta kauzalita je tak složitá, že je absolutně do detailu nepopsatelná. Žádný systém nemůže obsahovat zcela kompletní informací o sobě samém „někde uvnitř“. On sám je touto informací. Je za vývojem jen náhoda nebo statistika a nebo je za ním nějaká síla?
Věřím, že je a není, záleží na úhlu pohledu. Pokud se na to díváme tak, že vše je uměle vytvořeno nějakým superkonstruktérem, o tom dost pochybuji.
Ale pokud se na to podíváme tak, že každá entita (nejen živá) je v každý moment v určitém stavu a působí na ni určité tlaky prostředí, pak ano. Každá entita se totiž ubírá cestou nejmenšího odporu a přizpůsobuje se, čímž se mění, vyvíjí. Pakliže se ptáme, jestli někdo nastavil na počátku ta pravidla a zda je postupně nemění – kdo ví?
Nesmrtelnost = obejít smrt. Takhle si to představuju já.
I takhle se to dá říct. Je smrt koncem bytí člověka?
Věřím, že je koncem Ega. Neboli už není žádné Já, které by si pamatovalo život, cítilo bolest, radost atd. Skládá se člověk jen z hmoty a nebo má v sobě i složku, která se bez těla obejde?
Veřím, že tato složka existuje a hned dvě.
Je to právě ono Já, informace o životě Ega na světě vezdejším, které se, alespoň prozatím, bez těla neobejde, protože jiný nosič této informace nebyl doposud vynalezen.
Druhou složkou je genová informace, která se sice v původní unikátní konfiguraci také ztrácí, (pokud pomineme klonování) ale je složkou genů dalších generací. Zda je nesmrtelná, to asi ne, ale může přes potomky přežít i milióny let. Je svět jen shlukem příčin a souvislostí a nebo se všechno děje podle předem nastaveného programu?
Třeba je všechno zcela kauzální, ale ta kauzalita je tak složitá, že je absolutně do detailu nepopsatelná. Žádný systém nemůže obsahovat zcela kompletní informací o sobě samém „někde uvnitř“. On sám je touto informací. Je za vývojem jen náhoda nebo statistika a nebo je za ním nějaká síla?
Věřím, že je a není, záleží na úhlu pohledu. Pokud se na to díváme tak, že vše je uměle vytvořeno nějakým superkonstruktérem, o tom dost pochybuji.
Ale pokud se na to podíváme tak, že každá entita (nejen živá) je v každý moment v určitém stavu a působí na ni určité tlaky prostředí, pak ano. Každá entita se totiž ubírá cestou nejmenšího odporu a přizpůsobuje se, čímž se mění, vyvíjí. Pakliže se ptáme, jestli někdo nastavil na počátku ta pravidla a zda je postupně nemění – kdo ví?
» 05.05.2008 - 17:17
Weylin:
Když se zeptáš jestli někdo nastavil na počátku pravidla-je tady další otázka..Byl nějaký začátek? Pokud to co se nazývá bohem existuje v čase,je to pomíjivé jako čas a nemůže to být „ono“..A pokud „TO“existuje v bezčasovosti,nemůžem to naším „časovým“ mozkem poznat.Je tady tedy jiná otázka-jak žít v bezčasovosti a zároveň v tomto světě..Jde to? Na to si musí každý odpovědět sám-tím že to vyzkouší na vlastní kůži a k tomu musí mít v sobě neklid,který ho nutí poznávat,ne jen věřit.
Když se zeptáš jestli někdo nastavil na počátku pravidla-je tady další otázka..Byl nějaký začátek? Pokud to co se nazývá bohem existuje v čase,je to pomíjivé jako čas a nemůže to být „ono“..A pokud „TO“existuje v bezčasovosti,nemůžem to naším „časovým“ mozkem poznat.Je tady tedy jiná otázka-jak žít v bezčasovosti a zároveň v tomto světě..Jde to? Na to si musí každý odpovědět sám-tím že to vyzkouší na vlastní kůži a k tomu musí mít v sobě neklid,který ho nutí poznávat,ne jen věřit.
» 05.05.2008 - 17:26
Weylin:
A další věc-obejít smrt..Copak můžeš zabránit tomu aby každá vteřina neumřela a zároveń se nenarodila hned druhá? Neumíráme každý okamžik? Může vůbec život existovat bez smrti?A naopak? Není to možná totéž,ale my to nevidíme? Když nazveš smrt změnou,možná je to jen jedná část obrovské vlny energie která se nazývá Život-nebo bůh..Ale mě je příjemnější slovo život,protože na něm nejde postavit nějaké náboženství nebo víra,věřit v život nemusíš,když ho prožíváš..Ať už je jakýkoliv.A má víc tajemství a krásy než mrtvý bůh našich myslí..
A další věc-obejít smrt..Copak můžeš zabránit tomu aby každá vteřina neumřela a zároveń se nenarodila hned druhá? Neumíráme každý okamžik? Může vůbec život existovat bez smrti?A naopak? Není to možná totéž,ale my to nevidíme? Když nazveš smrt změnou,možná je to jen jedná část obrovské vlny energie která se nazývá Život-nebo bůh..Ale mě je příjemnější slovo život,protože na něm nejde postavit nějaké náboženství nebo víra,věřit v život nemusíš,když ho prožíváš..Ať už je jakýkoliv.A má víc tajemství a krásy než mrtvý bůh našich myslí..
» 05.05.2008 - 18:09
Siorak:
Když se zeptáš jestli někdo nastavil na počátku pravidla-je tady další otázka..Byl nějaký začátek? ... Správná připomínka, protože čas je jedním z těch pravidel. Pokud ten, co to udělala je Absolutnem, není omezen ničím, ani časem.
Když se zeptáš jestli někdo nastavil na počátku pravidla-je tady další otázka..Byl nějaký začátek? ... Správná připomínka, protože čas je jedním z těch pravidel. Pokud ten, co to udělala je Absolutnem, není omezen ničím, ani časem.
» 05.05.2008 - 18:16
Siorak:
Neumíráme každý okamžik? Může vůbec život existovat bez smrti?A naopak?
To je opět otázka úhlu pohledu. Kdyby nebyla smrt pro nikoho, jak bychom definovali život? Jde asi spíš o to, jestli smrt musí být pro každého. Jestli existují vyjímky. Pak taky závisí na definici pojmu život. Je život ohraničen životem organismu? Nebo ega? (to nemusí být totéž) Nebo je na obou zcela nezávislý? A jak tedy vypadá? Jak by se dal popsat?
Neumíráme každý okamžik? Může vůbec život existovat bez smrti?A naopak?
To je opět otázka úhlu pohledu. Kdyby nebyla smrt pro nikoho, jak bychom definovali život? Jde asi spíš o to, jestli smrt musí být pro každého. Jestli existují vyjímky. Pak taky závisí na definici pojmu život. Je život ohraničen životem organismu? Nebo ega? (to nemusí být totéž) Nebo je na obou zcela nezávislý? A jak tedy vypadá? Jak by se dal popsat?
» 11.05.2008 - 10:15
Weylin:
Špatně jsem se vyjádřil-může vůbec člověk žijící v čase existovat beze změny-tedy neustálého rození a umírání v každém okamžiku? Čas je defakto poznatelný jen změnou,kdyby se nic neměnilo,nebyl by vůbec rozlišitelný,takže neustálé začátky a konce musí asi existovat dokud naše mysl žije v čase,Bezčasovost je jen v „teď“,bez přítomnosti psychologického času ale to už jsem říkal mnohokrát,chce to vyzkoušet a pak se uvidí.:-)
Špatně jsem se vyjádřil-může vůbec člověk žijící v čase existovat beze změny-tedy neustálého rození a umírání v každém okamžiku? Čas je defakto poznatelný jen změnou,kdyby se nic neměnilo,nebyl by vůbec rozlišitelný,takže neustálé začátky a konce musí asi existovat dokud naše mysl žije v čase,Bezčasovost je jen v „teď“,bez přítomnosti psychologického času ale to už jsem říkal mnohokrát,chce to vyzkoušet a pak se uvidí.:-)
» 11.05.2008 - 11:08
Siorak:
Ano, taky věřím, že čas je mírou změn. Bezčasovost jako teď? Nejeví se mi to jako dobře vyjádřeno. Bezčasovost v tomto smyslu je iluze, ztráta vnímání času, přesněji ztráta vnímání změn. Asi nejsnadněji nejblíže by se k tomu dostal ve vzduchoprázdnu, beztíži a naprosté tmě. Navíc odcloněn od vnímání dechu a pohybů. Tedy minimalizace dýchání a pohybu. Pak by přestal téměř absolutně vnímat okolí. Jen s tím dechem.. Dal by se cvikem asi na dost dlouho zadržet.
Druhá, složitější cesta je mimimalizace těchto projevů od 2. signální. Zablokování informačních kanálů, které je dovedou z podvědomí do vědomí. Tohle asi dělají jógíni. Proto nejí, nepijí před snahou o maximálně hlubokou meditaci. Je potřeba utlumit maximálně veškeré změny včetně těch, co probíhají ve vlastním organismu.
Ano, taky věřím, že čas je mírou změn. Bezčasovost jako teď? Nejeví se mi to jako dobře vyjádřeno. Bezčasovost v tomto smyslu je iluze, ztráta vnímání času, přesněji ztráta vnímání změn. Asi nejsnadněji nejblíže by se k tomu dostal ve vzduchoprázdnu, beztíži a naprosté tmě. Navíc odcloněn od vnímání dechu a pohybů. Tedy minimalizace dýchání a pohybu. Pak by přestal téměř absolutně vnímat okolí. Jen s tím dechem.. Dal by se cvikem asi na dost dlouho zadržet.
Druhá, složitější cesta je mimimalizace těchto projevů od 2. signální. Zablokování informačních kanálů, které je dovedou z podvědomí do vědomí. Tohle asi dělají jógíni. Proto nejí, nepijí před snahou o maximálně hlubokou meditaci. Je potřeba utlumit maximálně veškeré změny včetně těch, co probíhají ve vlastním organismu.
» 12.05.2008 - 09:57
Weylin:
Ne,tak jsem to nemyslel, to je zbytečně složité,nechci dělat reklamu mým oblíbeným autorům,ale jestli Tě to zajímá tak si přečti knižku od E.Tolleho-Moc přítomného okamžiku,vydala Pragma-je to jedna z nejlepších knih na toto téma které jsem četl.A pak už jen to vyzkoušet v praxi..
Ne,tak jsem to nemyslel, to je zbytečně složité,nechci dělat reklamu mým oblíbeným autorům,ale jestli Tě to zajímá tak si přečti knižku od E.Tolleho-Moc přítomného okamžiku,vydala Pragma-je to jedna z nejlepších knih na toto téma které jsem četl.A pak už jen to vyzkoušet v praxi..
» 12.05.2008 - 10:54
Siorak:
To je těžké. Realita je složitá a nedá se jen tak popsat. Před patnácti lety jsem přečetl určité pensum duchovní literatury. Po určité době jsem tam už nenacházel nic nového, tak mě to přestalo bavit. Moje interpretace, kterou jsem uvedl nevychází z předpokladu vyšších sil, protože na tomto předpokladu lze vybudouvat nejrůznější logické konstrukce, které vypadají jednoduše, srozumitelně a neprůstřelně. Průstřelné jsou jen na základě onoho sporného předpokladu.
To je těžké. Realita je složitá a nedá se jen tak popsat. Před patnácti lety jsem přečetl určité pensum duchovní literatury. Po určité době jsem tam už nenacházel nic nového, tak mě to přestalo bavit. Moje interpretace, kterou jsem uvedl nevychází z předpokladu vyšších sil, protože na tomto předpokladu lze vybudouvat nejrůznější logické konstrukce, které vypadají jednoduše, srozumitelně a neprůstřelně. Průstřelné jsou jen na základě onoho sporného předpokladu.
» 13.05.2008 - 18:22
Weylin:
Myslím-tuším,že složití jsme my,naše mysl,ne realita,zkus se podívat jednou na jakoukoliv věc-třeba na hrnek-bez vnitřních asociací a komentářů.Není to lehké,hned je tady myšlenka „hrnek“ a na pití a třeba barevný atd,atd.Tak se rozvíjí mysl a dává tomu co je,svoje nálepky a interpretace které vychází z dřívějších zkušeností a paměti.Tím dělá to co je složité a zkresluje,takže asi nikdy nevidíme jasně,vnímáme svět přes filtr našich předpokladů,a protože mysl neustále hledá problémy a dělá ze všeho problém,nevidí jednoduchost života.Tak nějak to vnímám já..Ale je to jen můj pohled.Taky jsem přečetl kdysi kvanta knih a už moc nečtu,a duch,liter.skoro vůbec ale E.Tolle a Krishnamurti mě oslovují stále.
Myslím-tuším,že složití jsme my,naše mysl,ne realita,zkus se podívat jednou na jakoukoliv věc-třeba na hrnek-bez vnitřních asociací a komentářů.Není to lehké,hned je tady myšlenka „hrnek“ a na pití a třeba barevný atd,atd.Tak se rozvíjí mysl a dává tomu co je,svoje nálepky a interpretace které vychází z dřívějších zkušeností a paměti.Tím dělá to co je složité a zkresluje,takže asi nikdy nevidíme jasně,vnímáme svět přes filtr našich předpokladů,a protože mysl neustále hledá problémy a dělá ze všeho problém,nevidí jednoduchost života.Tak nějak to vnímám já..Ale je to jen můj pohled.Taky jsem přečetl kdysi kvanta knih a už moc nečtu,a duch,liter.skoro vůbec ale E.Tolle a Krishnamurti mě oslovují stále.
» 13.05.2008 - 18:47
Siorak:
Máš pravdu. Naše představa o světě je dána tím, že v mozku máme jeho model. Ten je jen nedokonalým obrazem reality. Ano škatulkujeme podle vzůrů entit, protože bez porovnávání s jinou asociací bychm věci nerozeznávali. Byl by to jen shluk pixelů, který nedává smysl, stejně jako čas nedává smysl, když nejsou změny. V podstatě člověk, který by byl od narození vychováván ve virtuální realitě by mohl svůj život prožít v úplně jiném vesmíru (nebo v čem) a vidět úplně jinou realitu, než kterou vidíme my. Klidně by se mohl běžně setkávat s Bohem (nebo jím sám být) atd. Trošku jsem to rozvíjel v Samaritánech, jestli jsi něco z toho četl.
Máš pravdu. Naše představa o světě je dána tím, že v mozku máme jeho model. Ten je jen nedokonalým obrazem reality. Ano škatulkujeme podle vzůrů entit, protože bez porovnávání s jinou asociací bychm věci nerozeznávali. Byl by to jen shluk pixelů, který nedává smysl, stejně jako čas nedává smysl, když nejsou změny. V podstatě člověk, který by byl od narození vychováván ve virtuální realitě by mohl svůj život prožít v úplně jiném vesmíru (nebo v čem) a vidět úplně jinou realitu, než kterou vidíme my. Klidně by se mohl běžně setkávat s Bohem (nebo jím sám být) atd. Trošku jsem to rozvíjel v Samaritánech, jestli jsi něco z toho četl.
Předchozí: Kočka a pes | Následující: Samaritáni – Azíz a Bůh