U zhasnuté svíčky

když láska v srdci umírá...
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Rozplývám se s s oblaky dýmu
nad svíčkou,
voním teplým voskem
a výčitkou,
Tvou výčitkou a steskem.

Rozplývám se s oblaky dýmu,
jsem provoněné nic,
bez Tvé lásky po sté hynu,
dej mi jí víc,
dej mi jí, prosím, víc.

Rozplývám se s oblaky dýmu
jako duch zemřelého,
neboj, nedávám Ti vinu,
to jen cosi zbabělého
ve mně vítězí.

Rozplývám se s oblaky dýmu
nad svíčkou,
která jediná hřeje moji zimu
pod pokličkou
zamčeného srdce.
» 05.09.2006
» komentářů: 7

» 05.09.2006 - 10:59
Sawati:
smutné,a moc.Bohužel si něco takového teď prožívám...
» 05.09.2006 - 11:08
s.e.n:
Pěkné.Jen to o zbabělosti mi tam moc nesedí.
» 05.09.2006 - 11:14
Levandule:
To „zbabělé“ bylo moje rozhodnutí k rozvodu. Pocit, že už nemůžu a nechci takhle dál... Mého zbabělého rozhodnutí zkomplikovat dětem i sobě život však nelituji, všichni jsme na tom moc „vyrostli“...
» 05.09.2006 - 17:10
Trdlo:
au
» 05.09.2006 - 18:08
s.e.n:
K básni: dík za vysvětlení. Chtěla bych se ti omluvit-promiň mi.Máš vzkazu G.P
» 06.09.2006 - 13:52
Katka Z:
moc hezká....pěkná myšlenky,pěkné zpracování...prostě jasná stovka...:-)
» 11.09.2006 - 17:30
Konec konců:
co napsat? :´o(
Předchozí: Nesmírně mnoho | Následující: Světlo v černém sametu

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.