Písnička

Jsem smělá i nesmělá,
možná pro Tebe jen,
ještě jsem nezněla,
jsem zatím Tvůj sen.

Otevři srdce romantika,
do rukou kytaru vem,
tak písnička se odemyká,
z myšlenek vychází ven.

Jsem jen Tvá a přece všech,
Tvůj text, Tvá hudba i hlas,
z mé hloubky tají se dech,
otvírám nitro, zastavuji čas.

Děkuji, že jsi mě stvořil,
že mohu být v Tvé blízkosti,
přeji, aby se Ti život se mnou dařil,
přeji Ti lásku, dny plné radosti.

Přítel mi k tomu napsal:
Písnička zvonivá
se mi na rty vkrádá,
něžná i mazlivá je
jak jarní den.
Zpívá mi pro radost,
že má mne ráda,
zpívá a já už vím,
není jen sen...

A znovu já:
Jsem ráda,
že mne na rtech cítíš,
k smutku záda
po dlouhém čase obracíš.
Jaro Ti do srdce nesu
ještě nesmělá s prvními tóny,
na louku květin, do vůně lesů,
Tvým hlasem oživuji zvony
niterných světů.

Hezký den Ti přeju,
na Tvých rtech zas zním,
v srdíčku Tě hřeju,
o Tvé hudbě sním.