Nevyžehleno...

Někdo po celý den
pracuje, shromažďuje, nakupuje
- plní svůj rodinný sen -
ten svůj, jen svůj sen propaguje.

Vaří, žehlí, učí své děti,
kouká na televizi, miluje,
stele a vyhazuje smetí,
sem tam to „své“ stěhuje.

Kam novou kytku položit,
zašít ponožky, utřít prach,
jak zase zmodernizovat byt?

Svůj smích, slzy, vztek i strach...
separujeme
ode všech a od všeho
... co je nám do koho a do čeho?

Já žehlím, peru a vařím,
miluji, učím své děti,
občas v depresi se škvařím,
občas vstříc lidem letím,
vstříc k jiným separé,
kde také občas slyším,
že nová hudba zahraje -
ty, já ono, my, vy, oni,
i přes nevyžehlené prádlo a ego,
v ulicích srdce voní
slyšení nejen toho „svého“...