... dětem?

Prcháme před zlem
do básní, do písní,
jmenujeme ho čertem,
nemocí či tísní,
vše bolavé světem
co člověka třísní
dáváme dětem -
jděte a žijte jak umíte,
proč se tak všeho bojíte?
Lidi, proč se tak všeho bojíte...

Jděte a žijte v inverzi,
žijte hlavně penězi,
na vztah dejte inzerci,
v lásce to přec nevězí,
kuřte a jezte přesytě,
pijte, co hrdlo ráčí,
tvařte se co nejvíc nadutě,
a to všechno stačí
k přežití na této Zemí -
nemračte se, že tu nic není.

Vše bolavé světem,
co člověka třísní,
dáváme dětem,
a lásku jen písní.
Lidi, proč se tak lásky bojíme...

Kousek dveře otevřeme
našich srdcí, srdcí,
možná, že pak nebudeme
takhle trpcí, trpcí,
možná ještě nebudeme
sladcí jak med,
možná, že už neprohraje
další set
klan dospělých,
co zkazil svět
a otázkou diví se -
proč se tak všeho bojíte?
Smutné děti slzami a pěstmi v odpověď strojí se:
vy – rádoby dospělí – to nevíte?

Vše bolavé světem,
co člověka třísní,
dáváme dětem,
a lásku jen písní.
Lidi, proč se tak lásky bojíme...
——————————————————

PS: až tohle budeš, tanecnice, číst, mám jednu otázku:
proč se tak bojíš lásky???