Noty duše

Luboško:
len si brnkaj
dobre ti to ladí

G.P.:
Asi je na čase nechat tanečnici tanečnicí. Tohle stejně nikam nevede. Povšimni si, že ona „se nikdy nemýlí“. Ovšem neomylní lidé bývají ve své neomylnosti dost únavní a nebývají příliš oblíbení. Zvláště, když svou neomylnost deklarují tak křováckým způsobem. Tak nech neomylné, ať se nemýlí a nás ostatní normální smrtelníky nech radovat se ze svých klišé a naivních pokusů

Levandule:
Milá tanečnice, děkuji za upozornění na chybu, ale byl to z mé strany překlep, neboť jsem to psala po půlnoci a bohužel této chybky jsem si nevšimla. Mimochodem, když chceš poučovat o češtině, tak si nejdřív umeť před vlastním prahem. Myslím, že Tě nezajímají háčky, čárky, velká a malá písmena... Zdá se, že jsem s češtinou větší kamarádka než Ty, a koneckonců i se zdejšími kolegy, soudě podle Tvých neustálých útoků proti všem a všemu a naší obraně, kterou příliš nepreferujeme, protože je to u Tebe zbytečné. Když čteš Pecka, tak jistě víš, že zlo na Tvé úrovni je neléčitelné. Je mi Tě líto.

smudlinek:
Dávám sto a osmdesát navrh za tanečnici.

Levandule:
Luboško a Šmudlínku, moc vám děkuji!!! Po negativní sprše tanečnice váš postoj (samozřejmě i Tvůj,P.) vždy potěší!!!

smudlinek:
Sprchu od tanečnice neber vážně, neber z humorem, prostě neber. Je příliš exotická, nic pro obyčejné čechúny.

smudlinek:
Ach, opravuji na neber s humorem.

Levandule:
Tanečnice, Ty jsi prostě jenom „lidský překlep“. No coment. Šmudlínku, v pohodě, na překlepy a chyby se tady prostě vzájemně upozorňujeme, aby se to těm dalším dobře četlo a aby to někdy nesnižovalo hodnotu dílka. Nepovažuji to za důvod se urážet.
PS: ovšem hodnotu tvorby tanečnice už prostě nelze více snížit, čeština je v jejím případě až snad v poslední řadě, přednost má přece obsah, srdce... Ona vůbec netuší, co to je A znovu děkuji!!!

G.P.:
Víš, tanečnice, já žiju docela obyčejný život a prožívám docela obyčejné radosti (i starosti), jako ostatně většina nás všech tady. Píšu o obyčejných věcech, obyčejným jazykem a dělá mi obyčejnou radost, když se to někomu líbí a mrzí mne, když se to někomu nelíbí. Rád čtu obyčejné příběhy těch ostatních obyčejných lidiček a když se mi něco líbí, napíšu jim to. Když se mi to nelíbí, tak taky, jen se snažím je neurážet a hlavně nesrážet. Proč bych to dělal? Četl jsem i pár Tvých věcí a jistě – máš své silnější chvilky, máš i své slabší chvilky – jako každý z nás. Snažím se být objektivní a vidět všechno s nadhledem. Klady i zápory. Ty jsi zřejmě jiná a – už jsem Ti to napsal – nepatříš do mého světa. A to i přes dnešní příznivé hodnocení. Nějak mi to nepřipadá opravdové – na jedné straně zkritizovat „klišé“ a „stokrát omílané“ a na druhou stranu mi dát 100 nebo 80 procent. Trochu si tím protiřečíš. Nebo snad chceš srazit Levanduli? Myslím si, že jako vědecký pracovník (kolikrát už jsi to tady vypíchla?) bys měla umět zůstávat nad věcí a být shovívavá vůči nedokonalosti druhých. Kdyby byl svět samá dokonalá „tanečnice“, asi by tu bylo k nepřežití, nemyslíš?

Konec konců:
„Tanecnice“ jen poucuje, a motá sem @y, je fakt padlá, pže @y nemají s Literem co dělat, tady se píše s diakritikou, ale tu ona moc dobře nezvládá ) musím se fakt smát!!!:o)) V básních má sama chyby, které mlátí do očí, sama nepíše nejlépe, ale hlavně, že ostatní jsou pitomci s omšelými rými a kliše ... sama je omšelá. P.S. Co je nám do jejích @ů? Tam ať si píše třeba abc ... Liter je Liter a tu se píše s diakritikou a mimochodem, že prý spousta lídí tu píše bez diakr.? Jo a kde? Vštšina píše s ní. Chudák děvče. Je celičká pomotaná. Nevadí, nám to přece nevadí ))

Konec konců:
Promiň Levandule, nějak mi zablbnul PC a vložila jsem to omylem 2x, ale chcu jen dodat, že Ti tady z teho nechcu a nebudu dělat diskusák, tak se Ti omlouvám, ju? Promiň. Ahoj, hezký zbytek dne Niki. P.S. Básenky más pěkné, fakt se mi líbí, jak píšeš, hodně věcí mi to připomíná a také se sem tam tak trochu poznávám a pár věcí z teho jsem prožila a vlastně prožívám. Nemoci jsou zlé.

Cecilka:
...někdy se rozezní
k souznění...
...tóny vnitřních
rozechvění... )

Jan Urban:
Lehounká báseň, ve které slyším struny drnkat a brnkat prsty duše. A to je dobře. Hraj všem navzdory.

Levandule:
Děkuji vám, přátelé básničkoví

Mourek:
brnkání na duši hezky zní,
když je tak upřímné ladění... P.S.
Na bezvýznamný překlep kašli (nikdo nejsme přece dokonalí)...a na „jazykovědkyni“ taky.

G.P.:
To, abys věděla, že Tě taky čtu, ale zase si Tě nechci až tak moc rozmazlovat a když, tak ať to nikdo nevidí

Cecilka:
Tedy, pěkně jsi mi vás zamotala, to teda jo... )
ale aspoň vím, že vás teď mám a můžu brát jako
jednu bytost... ;o)))
Děkuju... nejen za krásné komentíky...
dnes se sem asi nedostanu, jak to bude možné, vrátím se...