Lev a hyeny

Mladý lev se už dlouho nemohl prosadit ve smečce. Byl poslední z vrhu, menší a slabší, než ostatní. Napadlo jej, že musí ostatní členy smečky naučit solidaritě. Přesvědčil je, že za svou sanitární službu v buši si hyeny zaslouží víc masa, nejen ohlodané kosti. Ostatní souhlasili. Třetina masa bude ponechávána hyenám, aby zesílily a naučily se samy lovit.
Hyeny byly velmi spokojeny. Ani je nenapadlo se učit lovit, přesto lvy lstivě ujišťovaly, že tvrdě trénují.
Na slabší lvy však zůstalo méně masa, protože vůdce smečky ani nenapadlo si nějak snižovat porci. Začali na hyeny reptat. Že jsou prý tak přežrané, že nechávají zbytky a neodvádějí svou práci. A vůbec, co je jim po hyenách, když sami mají málo. Ale ti silnější se cítili poněkud provinile, že se mají tak dobře. Poslali mladého lva, aby šel hyeny učit lovu.
Ten odešel poněkud neochotně. Bylo mu jasné, že si nepolepší. Byl to však jeho nápad, a tak nic mu nezbývalo. Jeho snahy naučit hyeny lovit vyznívaly naprázdno. Hyeny byly líné a sežraly mu většinu toho, co ulovil.
Lev poněkud hladověl a proto jednou přesvědčil hyeny, že ta pravá hostina nastane, když společně uloví buvola. Hyeny horlivě přikyvovaly a nešetřily slovy chvály. Pak došlo k souboji s buvolem. Hyeny jen zbaběle poštěkávaly z bezpečné vzdálenosti a lev musel bojovat sám. Lev sám na buvola nestačil. Buvol ho těžce zranil a utekl do buše.
Hyeny se shromáždily okolo lva.
„Teď budeme mít hlad, když jsi nechal buvola utéci. Kde je naše žrádlo?“ řekla největší z nich.
„Tady,“ ukázala druhá největší na lva.
Hyeny se vrhly na lva, roztrhaly ho a sežraly.
Zbavovat buš zraněných, nemocných a slabších kusů je přece jejich práce.