Jen divák (?) Tvého rozvodu

s.e.n:
Je známo,že z bolesti se rodí nejlepší verše.
Ale k obsahu: držím ti palce´ať najdete kompromis s těmi dětmi.Jinak to budeš mít moc těžké. A to ti nepřeji,mám tě ráda.

no:
Levandulko, myslím, že nejen Pavel je moudrý...vy to zvládnete, protože oba máte srdce na správném místě...takže ...myslím na vás

Koprtinka:
Levandulko, moc vám přeji ať zvítězí láska. Já totiž vím, zažila jsem to. Posílám sílu a štěstí a držím pěsti.

smudlinek:
Dneska jsem taky použil otazník v závorce, no to je osud, drahá.
Svělá báseň.

Jahudkka:
Levandulová...ta bolest přejde a snad zas najdete to co je pro všechny to nejlepší.Odjakživa si myslím, že nejdůležitější je láska, kterou dávate sobě a dětem a oni vidí lásku mezi váma, na co by jim bylo další roky sledovat odcizení rodičů, neměli by „příklad“ jak a jakou lásku hledat až vyrostou...Tak ať tu nejdůležitější zkoušku přežijete všichni s co nejmenšíma škodama :O(.

Levandule:
Prosím, navštivte G.P. poslední báseň, je živá svými komentáři k tomuto tématu, děkuji. (Dívám se do tmy...) I roboti píší, že jsme CVOci, doufám jen, že v tom dobrém směru

Petr Miroslav:
Víš, mám pocit, že když nehledáš kdo ví jak složitá slova, jseš schopná psát více než dobrou poezii.

G.P.:
Co já bych k tomu říkal...

kouzelníček:
Jen doufám, že tahle byla šuplíková.
Jestli ne tak…
Tak se budu rvát a čarovat dokut nezhynu nebo úsměv na tvé tváři nevykouzlím.

Levandule:
Ne, Kouzelníčku, tahle není šuplíková, ani ty ostatní, co teď s G.P. píšeme, cítíme teď obrovskou bolest a jsme vážně smutní...

Ledňáček:
Přeji hodně síly vám oběma...

Cecilka:
...třeba se pírka
některých snů zlomit musela...
...aby v polštáři
při spaní netlačila...
...a ta nejjemnější
jsou ohebná, opravdu...
...věř mi, drala jsem si
kdysi peří na výbavu...
)

kouzelníček:
Milá, krásná, voňavá Levandulko, co mám říct, co mám psát, tam kde jsou slova zbytečná?
Ach, mé srdce pláče společně s tvým.
Ne, neboj takhle to nenechám, ač nemám slova mám kouzla.
Prosí, prosím vyslechni mně.
Teď zavři na chvíli oči…
Jsem u Tebe.
Vezmu Tvé dlaně do svých a jemně (neboj přátelsky) s láskou Tě obejmu.
Levandulko, jsi nádherná.
Jsem tu s Tebou a nikam nepůjdu.
Mám Tě rád.

Levandule:
Děkuji, děkuji

Sawati:
přežijete to v dobrém.Tomu věřím a pak budeš psát krásné básně s krásným obsahem...todle je krásná báseň,ale příliš smutná...Jinak ale opravdu silná a vinikající...

HarryHH:
Kdysi jsem u nás na zámku Lešná viděl ve sbírkách krásný obraz který hrabě Seillern dovezl ze svých cest po Orientu
Nebyl namalován žádnou malířskou technikou, ale jako mozaika byl složen z motýlích křídel.
Byl nádherný ... ale za tu nádheru zaplatily .. tisíce motýlů životem ..
Myslím že pokud se člověk jednou rozhodne .... musí to udělat i s vědomím důsledku ...
bolí to úplně stejně, ... ale lépe se smíří s nevyhnutelným ..

Konec konců:
100 jsem dala za napsaní, ale jinak nehodnotím, závěr básenky je smutný, je to ze života a jen se opakuji, že dobře víš, jaký mám k temu postoj ... hodnotit díla plné bolístek a velikého neštěstí nepřísluší. Opět se opakuju, su asi hroznej citař a srdcař. Zvláště teď poslední dobou přecitlivělá, ale to je moje chybička.