V kadeřnictví

Včera jsme byli s Luckou u kadeřnice, a já zažila jednu z těch hezkých chvil, kdy se malá holka mění v krásnou slečnu
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Červenobílá kouzelná světnička
zajistila rukou kadeřnice s čaronůžkami,
že z kluka Lucky stala se holčička,
její proměna v hezkou slečnu není zdání.

Hadí ocásky poslušně přistřiženy,
nikdo nevěří, že je vlastní ta barva sluníčka.
Proměny potřebují velké i malé ženy,
stejně jako voňavé, krásné sny pod víčka.

Zrcadla odráží Tvoje jiskřičky z očí,
v místnosti je náhle zářivě, vesele, světleji,
skrz ně si úsměvy posíláme pod obočí,
společná chvilka, zas je nám u srdce tepleji…
» 01.11.2006
» komentářů: 14

» 01.11.2006 - 12:44
smudlinek:
Nedá se nic dělat, pro mě jsi se stala umělkyní slov.
» 01.11.2006 - 12:47
Levandule:
Šmudlínku, Ty umíš vážně zahřát u srdíčka... polechtalo mě to i u žaludku, tedy soláru, takže do hloubky... až někam nahoru... no chápeš, ne?
» 01.11.2006 - 12:49
smudlinek:
Ovšem, udělal jsem z tebe malou holčičku
» 01.11.2006 - 12:54
černočerný:
hadí ocásky jako medůza,
pohled musí být přímo z nitra pekla.
» 01.11.2006 - 12:55
Levandule:
Jak hodně malou? Víš, jak se zmenšuju, tak tomu přestávám rozumět...
» 01.11.2006 - 12:56
Levandule:
Černočerný, uf, Ti nerozumím?!!
Já o sluníčku ve vlasech slečny a Ty o pekle?!!
» 01.11.2006 - 13:03
kouzelníček:
Je to nádhera,viď.
Ten můj mladší touží po melírech šílených barev.
Mě to nevadí, ale mamka by ho ubezdušila…
Krásný den.
» 01.11.2006 - 13:06
Koprtinka:
Pohladila, tvoje básnička. A souhlasím se Šmudlou – umělkyně slov, co jdou od srdíčka.
» 01.11.2006 - 13:34
Mourek:
Z básničky je krásně cítit štěstí,co tam s vámi bylo.
Jak z pod víček se Lucce s mamkou radostí jiskřilo. Tady by si „někdo s dodatkem“ ani neškrtnul.
» 01.11.2006 - 15:26
HarryHH:
... voňavé, krásné sny pod víčka ...
a bezelstná .... dětsky pravdivá slovíčka ...
nevím asi z této vzpomínky básničku neudělám .. ale kdo ví ..
———————————————–
Vzal jsem kdysi dávno ... na trampskou událost „Bord-El city“ někde u Č.Třebové / Damníkov se to jmenuje / moji nejstarší s dalšími dvěma mými drobečky. Večer si kankánové tanečnice všimly Jančiných pohledů ... a jedna povídá: ... holky, po Báře už asi pět let jsou ještě pořád pod postelí v krabici červený brokátový šatky s černýma spodničkama ...
.. a tak jsem byl i já svědkem zázraku, – přerodu mého „Janíčka kluka“ ... v krásnou mlaďoučkou už ne dítě skoro dámu ...
... a tam jsem viděl ...
ty oči .. sny ... a to nadšení ze splněného přání ... na cestě k dospělosti ..
.. zatím ještě nezkalené ... naší trpkou zkušeností ..
» 01.11.2006 - 19:43
s.e.n:
Nevím,kdo byl šťastnější.Určitě ty -i za tu malou.A jí očka zářila jak byla krásná.Muselo to být nádherné.
» 01.11.2006 - 19:48
G.P.:
No, já to viděl, byl jsem u toho – máme slečnu k nakousnutí
» 04.11.2006 - 21:18
vierka1:
škoda že mám iba synov....a tých strihám sama – mašinkou- aj manžela
» 10.11.2006 - 20:16
Konec konců:
Moc milé, přiznám se, že já u kadeřnice, nikdy nebyla. Mno co. ... tak su možná jedna z mála. Hlavu, když si chcu obarvit, tak sama, aj vlasy jsem si jednou sama sestřihala a každý si myselel, že jsem někde byla. Možná je to tím, že nevím, ke komu jít, každá kamarádka mi radí někoho jiného a možná je to také obava, co když se mi to nebude líbit ... možná jsou to hloupé myšlenky ...
Předchozí: Vláknina | Následující: Světlušky

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.