Tajemství chlupatých jamek

smudlinek:
Ty alchymistko...

Alci:
osobní vůně je to kouzlo, které nás přitahuje… to sedí, souhlasííííímmm !!

Sandra_T:
být chlap tak určitě neodolám ))

melebele:
WOW, tak to zní zajímavě. Povedla se ti

JirkaS:
Měvemsi...dobré

WhiteSkull:
...zrovana jsem v tom smyslu něco napsal ...
...Nefertuma máš kamaráda ...
...:) ...

Mácha:
Nezbylo by tam trošičku i pro mě?.....:))

Levandule:
Mácho, pro Tebe jen v jiné kombinaci
A roboti píší HUS, že by s trochou husího sádla? nebo s trochou husí podsady pro lehké peřinkové aroma?

Mácha:
To radši to husí sádlo. )

WhiteSkull:
...a v peřinách z husího peří,roztoči,hlava se jinm zatočí z té vůně rozkoší ...
...:) ...

Mácha:
Aha, no vidíš co se mnou to moje zaměstnání dělá. )
Menší problém já moc čarovat neumím, prosil jsem cecilku
aby mi dala rychlo kurz, ale neodpověděla. Pro samý kouzlení na Máchu nemá čas. No a potom já jsem chlap s tvrdým a ne s měkým. ))

mamina:
tak babo raď, jak na to? Nic není tak jednoduché, jak to vypadá

Mácha:
))Já vím, já vím, ))chtěl jsem jen vidět tvoji reakci. ) Ten monitor teda je ůbec evidím co íšu. )

kouzelníček:
Levandulko voňavá, Ty to myslíš tak krásně, jemně, láskyplně, a i ostatní to tak pochopili, ale já.
Levandulko, co když přijede až za týden?
Já přesně vím jak budeš „vonět“.
Jezdíme s partou na čundry a za čtyři dny voníme ať holky či kluci-ÚŽASNĚ.
A teď básnička:
Od všech tu máš stovku, ale já a teď se prosím nezlob, si myslím, že je to jedna z nejhorších básní co jsem od Tebe četl.
Prosím nezlob se, ale myslím si to.
Přeji nádherný zasněžený den.
Tý brďo, venku je taková chumelenice, že není vidět na krok.

Levandule:
Kouzelníčku, já se přece nezlobím... Je fajn, že se na liter našla parta, která se vzájemně podporuje, chválí, a svým způsobem je to takové zvláštní přátelství... A někdy se přes to chválení neodvažujeme říct svůj skutečný názor. Řekl jsi to tak s citem, že se fakt nezlobím, a o to vlastně jde – umět svůj názor vyslovit s citem... (ale to už se opakuju...)
PS: a jednalo se jen o jeden večer, kdy Pavel hlídal holky (dcery)

kouzelníček:
To mi spadl kámen ze srdce.
Měl jsem na A4 sepsanou obhajobu, tak jsem jí vyhodil.
Tobě a Pavlovi držím palečky.
A já půjdu stavět sněhuláka, je tam dobrejch deset čísel sněhu.
Přeji krásný den .

Levandule:
Ale jdi Ty trdlíčko
Postav sněhuláka i pro mě, jo? Je mi dnes zase smutno z lidské hlouposti (Vztek matky)

G.P.:
No jo, tak já si ty nohy umeju, no...

Konec konců:
Tohle mne jistým způsobem pobavilo. Pěkné.