Z úlomků věčnosti

smrtí v nás
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Tolik promarněných dnů

Všechny vztahují
hladové ruce
po lásce

Prázdné puchýře lidskosti
doutnající
nenaplnitelnou touhou
po objetí

Jeden za druhým
odkapávají
do historie nicoty

dokud

SMRT

neprobudí srdce

Úcta k lásce
a k druhému člověku

zažívá své
první a poslední vteřiny

Čarodějka smrt
pak minulosti dá
růžovou mlhu,
výčitkám ostří
a budoucnosti

mrtvou současnost

Dokud

zase neprobudí srdce
k úctě
na pár vteřin



Proč neumíme žít
ty šedesátikusové úlomky času
bez ní?
» 17.12.2008
» komentářů: 6

» 17.12.2008 - 02:09
WAYWARD:
...jenom se stále učíme a nenaučíme
» 17.12.2008 - 06:01
Konec konců:
WW to celkem vystihl... Smutná, bolavá báseň.
» 17.12.2008 - 08:32
6thSun:
Občas prostě musíme zemřít,abychom v sobě probudili nové schopnosti. Jako Neo v Matrixu:-)
» 17.12.2008 - 09:09
labuť:
Vždy, když je špatně, uvědomíme si, co bychom měli... ale pak... Moc krásné obraty!
» 17.12.2008 - 12:41
whiolet:
Tupá lids´dský nezájem...
» 29.12.2008 - 21:34
drsnosrstej kokršpaněl:
toť otázka...
Předchozí: Beznadějná | Následující: Dřevomorka

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.