Kritika-pomoc-láska

... jeden z mnoha životních pocitů ...
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Stal ses medem,
na mě zůstal bič.
Už dávno nepláču,
už nechci víc…

Jsi daleko moudřejší,
mě zbylo holé ženství.
Nejsem hercem na jevišti,
možná divák v posledním dějství…

Leč nazývána pijavicí,
léčím hnisající rány.
Možná nejsem oblíbená,
však byly mi darem dány

mapy uzlíků Tvých cest.

Přes facky za mé dlaně,
musím Tě jimi vést…

(vzpomínka na minulost
ve skle současnosti)
» 01.08.2010
» komentářů: 6

» 01.08.2010 - 20:46
CULIKATÁ:
Přijde mi velmi bolavá.Ještě ji jednou přečtu.St.
» 01.08.2010 - 23:16
Zasr. romantik:
A já v ní vidím moudrost i pokoru! ST!
» 09.08.2010 - 10:14
Konec konců:
Co na to řéct, moje drahá přítelkyně... slzy mi stékají po tváři, vystihla jsi realitu, která mne provází... nevím, co více dál napsat.
» 11.08.2010 - 11:19
Psavec:
Oj, tahle nějak bolí.
» 12.08.2010 - 22:13
G.P.:
Je to vážně jen pocit.
Ty nejsi bič,
já nejsem med
a oba dohromady
-
jsme medomemet
» 17.09.2010 - 07:58
s.e.n:
Není vždycky všechno fér
tak to bylo,tak to ber,
jenom na tom nestavěj.
Předchozí: Oblázky večerů | Následující: Mezi břehy dobra a zla

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.