..rozervaná..

Já č a s t o k r á t
jsem byla rozervána vniveč. Na cáry
A opět spojena
jak dílo tajných přání…

Zažila války, bídačení, hlad
Všechny ty lidské slabosti a rozmary
kdy zem se zalykala červení
či byla na uhel a na prach spálena
A já se těsně nad ní vznášela a hladila jí dlaní
a snažila se lidskou krev na život proměnit…

Na krku nosím teskné amulety výkřiků

A na zápěstí kroužky dýmu z mnoha bitev světa

A bolest očí před smrtí je všita do mých knoflíků

A burácivé chorály jekotu jsou můj metál…

Tudíž jsou chvíle
kdy i mně se o něm zdává;

kdy v tanci troufalém jsme jako utržení

kdy slunce vprostřed čel nám svítí rozpustile

kdy kyvadlo je opačně, než-li se běžně stává
a beztak rytmus udává v své intenzivní síle…

…tisknul mne k sobě ve chvění
s doteky k rozbouření
Byli jsme unášeni časem k zvíření
a bolest utichla / i proto si ho cením!

Polibek mezi lopatky na horkém plameni

Jen květy jabloní tam po nás zůstaly
Jen tráva zvláštně skloněná, spíš v tichém uctívání
A nic nebylo vyřčeno… Tajemství kouzlo zahalí
A potom vytratí do dějin světa šém

…na shledanou mé rekviem.
To z krve padlých rytířů se zhmotnilo mé přání…